Literární archiv Památníku národního písemnictví - Mazáč Leopold

Vyhledávání:
Leopold Mazáč
(1900-1948)

Narodil se 1. srpna 1900 v Uhříněvsi u Prahy, zemřel 6. března 1948 v Praze.
V roce 1918 maturoval na reálce, studia na Vysoké škole technické v Praze musel po  čtyřech semestrech zanechat pro nedostatek hmotných prostředků. V roce 1920 si založil závod s prodejem plaket, leptů a podobného zboží, pracoval jako zástupce a společník firem s  uměleckými předměty.
Nakladatelská činnost L. Mazáče začala v roce 1924. O rok později převzal do  expedice Sborník mladej slovenskej literatúry, vydaný Sväzom slovenského študenstva v  Bratislavě. Členy této organizace byli vysokoškolští studenti, mladí slovenští spisovatelé, umělci a kulturní pracovníci. V témže roce (1925) byla L. Mazáčovi udělena nakladatelská koncese a kromě slovenských knih začal vydávat i díla českých a světových autorů. Knihy této firmy prodávali jednak knihkupci, jednak byly objednávány prostřednictvím cestujících zástupců (v roce 1941 jich bylo hlášeno 77; někteří z nich nabízeli také malé plastiky). Závod se rychle rozrůstal, kromě nakladatelství a knihkupectví v Praze pracovaly filiálky v Liberci a v  Bratislavě.
Mazáčovo nakladatelství mělo nejprve sídlo v Praze Na Hrobci č. 7, začátkem roku 1935 se přestěhovalo do Spálené ulice č. 53 (později prostory nakladatelství Mladá fronta). V  tomto renovovaném paláci bylo 8. 11. 1934 otevřeno první slovenské knihkupectví v Praze, ve zdejší výstavní síni si návštěvníci mohli vždy prohlédnout práce některého ze současných slovenských výtvarníků, aniž museli platit vstupné, pravidelně se tu konaly přednášky slovenských spisovatelů (asi deset ročně). A tak se zde soustředil slovenský kulturní život v  Praze. L. Mazáč vydával také slovenský kulturní časopis Elán, redigovaný Janem Smrekem (nejprve z Bratislavy, od roku 1930 z Prahy).
Díla slovenských autorů vycházela (v normálním i bibliofilském vydání) ve sbírkách Edícia mladých slovenských autorov, Mazáčova slovenská knižnica atd. Jejich vydavatelem byl vlastně Sväz slovenského študenstva, pod jehož firmou se též knihy prodávaly. (Sväzu odváděl L. Mazáč polovinu zisku a z peněz byli podporováni nemajetní studenti a literáti).
V Mazáčově nakladatelské produkci vždy převažovala díla původní, a to klasiků (B.  Němcové, J. K. Tyla, J. Nerudy atd.) i současných autorů (J. V. Rosůlka, A. C. Nora aj.), nad překlady z cizích literatur, které vycházely ve sbírce Epocha (řídil ji Otakar Štorch - Marien), Jihoslovanská knihovna, Polská knihovna apod. Byly to knihy hodnotné i knihy poplatné tehdejší módě. Významné bylo vydání Vlčkových Dějin české literatury, Palackého Dějin, sborníku Národ v písni.
Do Svazu knihkupců a nakladatelů byl L. Mazáč přijat v roce 1926, řadu let tu vykonával funkci pokladníka. Členem Kmene nebyl. Měl časté spory s knihkupci kvůli jednání svých cestujících zástupců i s nakladateli kvůli spolupráci s významnými kulturními institucemi, za něž se údajně kryl, aby se knihy lépe prodávaly.
Po druhé světové válce byl obviněn z kolaborantství (za války musel přijmout do  vedení nakladatelství šéfredaktora Arijského boje a redaktora Poledního listu Rudolfa Nováka, pod  jehož nátlakem vydal některá díla německých nacistických autorů, spisy Františka Zavřela, vyhlásil soutěž na povídky psané v aktivistickém duchu apod.), ale trestní řízení proti němu bylo v listopadu 1946 zastaveno. Nakladatelská činnost mu však povolena nebyla a šetření pokračovalo. Firmu převzala v květnu roku 1945 národní správa (v čele stál Géza Pevný), která byla v únoru 1946 zrušena. Mazáčovu koncesi získalo nakladatelské a knihkupecké družstvo Nová osvěta, které vzniklo koncem roku 1945. Knihkupectví zůstalo L. Mazáčovi. 2. března 1948 pak převzala celou firmu do své správy Mladá fronta. L. Mazáč neunesl útoky proti sobě a rozpad svého podniku a spáchal sebevraždu.
Písemná pozůstalost Leopolda Mazáče uložená v literárním archivu Památníku národního písemnictví v Praze je malým torzem nakladatelského archivu, představuje ji především přijatá korespondence. Byla získávána postupně a je uložena v jednom archivním kartónu pod přírůstkovými čísly v  rozmezí 243/39 – 63/64. Zahrnuje období 1930 – 1948.
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace