Literární archiv Památníku národního písemnictví - Pfleger Kopidlanský Antonín

Vyhledávání:
Antonín Pfleger Kopidlanský
(1811-1896)

Narodil se 12. března 1811 (uvádí se i rok 1812) v Kopidlně, zemřel 7. prosince 1896 v Praze.
Jeho otec Josef Pfleger byl mlynářem a žil na různých místech, hlavně ve východních Čechách. Antonín studoval na gymnáziích v Broumově a v Praze na Malé Straně, filozofická studia absolvoval v Brně a v Litomyšli, kde je roku 1831 ukončil. Potom sloužil jako hospodářský úředník na benediktinských statcích (Sloupno, Hrdle, Police n. Metují, Broumov, Meziměstí, Břevnov), jako daňový komisař na Smíchově, berní úředník v Plané, v Novém Bydžově, na Smíchově a u krajského úřadu v Praze, nakonec od roku 1862 jako berní úředník v Praze. Do výslužby odešel roku 1879; v roce 1877 byl odměněn zlatým záslužným křížem s korunou.
S manželkou Josefinou, rozenou Bičišťovou z Hořic (1821 - 1872), měl pět dětí, ale dospělého věku se dožily jen dvě dcery - Marie (1855 - 1944), provdaná za lékaře Jana Mudru, a Bohumila (1857 - 1923), profesorka dívčího lycea v Hradci Králové. Pflegerova rodina byla spřízněna s významnými osobnostmi české kultury (Gustav Pfleger Moravský, Jan Erazim Wocel, Jan Nepomuk Maýr, Jan Peisker, Anna Řeháková, Věnceslava Lužická-Srbová, Vladimír Srb, Bohuš Zakopal).
Antonín Pfleger Kopidlanský patřil od studií mezi obrozenecké vlastence, účastnil se deklamačních studentských večírků a publikoval své verše v časopisech Jindy a nyní, Česká včela, Večerní vyražení aj., později psal i vlastivědné články do Květů a vzpomínkové články do Národních listů a Zábavných listů. Psal i hudební skladby a překládal z češtiny do němčiny (např. Klicperovy hry). Užíval literárních pseudonymů Kopidlanský nebo Venkovský.
V jeho pozůstalostí najdeme kromě dokladů zajímavou korespondenci, v níž jsou i dopisy P. Germana Präsidenta z Litomyšle, P. Josefa Pohořelého, P. Josefa Regnera Havlovického, Josefa Vladimíra Pelikána a historika Václava Vladivoje Tomka. Chybějí dopisy Josefa Thomayera, darované roku 1949 lékařskému muzeu v Praze. Rovněž zde nejsou dokumentovány přátelské styky s K. J. Erbenem, S. Hněvkovským, K. S. Šnajdrem aj. Cenná je i rodinná korespondence, v ní jsou např. dopisy Josefa Václava Sládka MUDr. Janu Mudrovi, dopisy Jana Peiskera a Anny Řehákové Marii Mudrové a dopisy Aloise Jiráska manželům Mudrovým.
Z rukopisů Antonína Pflegera Kopidlanského jsou zachovány rukopisy veršů, zápisků, deníků apod. Velmi cenné jsou vzpomínky na setkání s K. H. Máchou v Litoměřicích, na Vincence Zahradníka, Matěje Milotu Zdirada Poláka i na okolnosti kolem nálezu Rukopisu králodvorského. V pozůstalosti je i rozsáhlý soubor dalších dobových rukopisů, tisků a fotografií, mj. rukopisy dvou románů Anny Řehákové.
Literární pozůstalost Antonína Pflegera Kopidlanského opatrovala po jeho smrti dcera Marie Mudrová, jejíž zeť Václav Zakopal ji věnoval roku 1949 s dalšími rodinnými písemnostmi literárnímu archivu Národního muzea v Praze. Odtud ji převzal literární archiv Památníku národního písemnictví. Po zpracování je uložena v osmi archivních kartónech. Tento soupis zachycuje stav fondu k roku 1988, zahrnuje časové rozmezí let 1750 – 1936. Fond je uložen pod přírůstkovými čísly 278, 281 a 304/49.
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace