Literární archiv Památníku národního písemnictví - Kolman-Cassius Jaroslav

Vyhledávání:
Jaroslav Kolman-Casius
(1883-1951)

Narodil se 30. 12. 1883 ve Velkých Hlušicích u Nového Bydžova, zemřel 4. 6. 1951 v Praze. Básník, prozaik, dramatik a žurnalista.
Studoval na gymnáziu v Praze v Křemencové, později na reálce ve Spálené ulici, kde maturoval 1902; po dvouleté úřednické práci v místodržitelské účtárně na Malé Straně se zapsal jako řádný posluchač na vysokou školu technickou, obor pozemní stavitelství. V té době již píše a uveřejňuje verše, články a kratší povídky. Literární tvorba, příležitostná práce redakční a pokusy v oblasti výtvarné představují hlavní oblast zájmu J. Kolmana. Po smrti otcově (1911) přechází definitivně k literární a redakční práci jako svému povolání.
V prvních dnech mobilizace 1914 odjíždí s 11. plukem na srbskou frontu. Téhož roku je raněn a vrací se po 7 měsících pobytu na frontě jako invalida do Prahy.
V letech 1916 - 1924 působí v redakci Venkova jako kulturní a divadelní referent (zpočátku s Jaroslavem Hilbertem, později sám) a jako redaktor nedělní přílohy. V roce 1924 je na půlročním stipendijním pobytu v Itálii; v letech 1925 - 1928 pracuje v redakci Lidových Novin, kde uveřejňuje pravidelně své fejetony, kulturní sloupky, divadelní referáty a dočasně přispívá i do rubriky Soudní síň. V roce 1928 je pověřen správou čs. expozice na světové výstavě „Pressa“ v Kolíně nad Rýnem. Současně v intervalech mezi redakčními úvazky vydává svým nákladem „Cassiovu edici“, v níž vyšlo 8 sv. původních prací autora. V r. 1929 rovněž zřizuje svou vlastní žurnalistickou platformu - Cassiovy noviny - Aréna. Od r. 1930 do r. 1935 pracuje v redakci Poledního listu; takřka současně, v letech 1931 - 1937 je vedoucím redaktorem Díla, měsíčníku Jednoty umělců výtvarných. Posledním pracovním úvazkem Kolmanovým je tříleté působení v Československé (později České) tiskové kanceláři, odkud odchází v r. 1941 na zdravotní dovolenou, o dva roky později do invalidního důchodu.
Literární počátky Kolmanovy jsou spojeny s Časem, Květy, Pokrokovou revuí a Samostatností. Kromě novin a časopisů, jejichž redakcí je členem, publikuje své verše ve Svobodném Zítřku, Rozpravách Aventina, Kritickém měsíčníku, Nedělním listu, Českém (Svobodném) Slově, brněnském Kole, Klasu, Svobodných novinách, Světě práce, Dnešku a dalších, nejprve pod pseudonymem Klára Šliková, potom pod vlastním jménem, ke kterému posléze trvale připojuje pseudonym Cassius.
Výsledkem plodné básnické činnosti je řada sbírek. Virtuózní stylista dal zejména ve svých básních druhé poloviny 30. let zaznít hlubokému životnímu prožitku. Lyrické a baladicky laděné verše této doby stejně jako básnické cykly vzniklé v době okupace a druhé světové války patří k vrcholům jeho tvorby.
Souběžně s tvorbou jde i Kolmanova tvorba prozaická, převážně publicistického charakteru. Hlavním tématem jsou autorovy zkušenosti z první světové války, prožitky z italské cesty a kolbiště české politiky 20. let.
Celkem bohatou literární činnost autorovu reprezentuje 21 beletristických knih: Praha a jiné verše - 1917, Cassiovy listy - 1921, Chameleon Bengár - 1922, Povídky pro Fajáky - 1923, Jednou nohou v kriminále - 1927, Antikrist v Římě - 1929, Pětuškin a jiní politikové - 1931, Malý Bibi, královská opička - 1932, Réva v záři měsíce - 1933, Vrabec v hrsti - 1934, Nové děvče - 1935, Ovčín - 1937, Lyrická dramata - 1937, Železná košile - 1938, Hromnice hoří - 1939, Prsten - 1941, Balady - 1943, Elegie - 1944, Koně v noci - 1946, Nůž na stole - 1946, Balada z Českého ráje – 1946. Součástí Kolmanovy tvorby je i divadelní hra Jak nás poznamenala (již uvedlo Národní divadlo v Praze), později přepracovaná jako Voják z fronty, a výtvarná monografie Jakub Obrovský, jeho život a dílo (1935).
Pozůstalost Jaroslava Kolmana-Cassia uložená v literárním archivu PNP byla získána koupí z majetku rodiny v letech 1967 a 1968. Představuje takřka úplný pramenný materiál ke studiu autorova díla. Kromě osobních dokladů a dosti rozsáhlé korespondence obsahuje rukopisy téměř ke všem básnickým sbírkám, rukopisy řady povídek a fejetonů a bohatý výstřižkový archiv vlastních článků, kritik, recenzí a ohlasů v tisku. K pozůstalosti jsou připojeny i literární rukopisy autorova bratra, JUDr. Karla Kolmana (12. 3. 1878 - 21. 7. 1948), advokáta v Praze, spisovatele, publicisty, divadelního kritika a překladatele.
Pozůstalost je uložena v 30 archivních kartónech pod přírůstkovým číslem 54/67 a zahrnuje období 1891 - 1951.
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace