Literární archiv Památníku národního písemnictví - Adla Zdeněk

Vyhledávání:
Zdeněk Adla
(1910-1990)

Narodil se 1. 6. 1910 v Zárybách u Brandýsa nad Labem, zemřel 29. 8. 1990 v Praze.
Spisovatel (především literatury pro děti), redaktor a ilustrátor, manžel spisovatelky Věry Adlové-Stříbrné.
Pocházel zrodiny košíkáře. Od roku 1925 se v Praze nejprve učil písmomalířství, od roku 1928 navštěvoval střední grafickou školu, kterou však nedokončil. V roce 1929 začal pracovat v Komunistickém svazu mládeže. Navrhoval plakáty, kreslil ilustrace a vydával sbírky mladých autorů. V roce 1934 se stal reklamním kresličem v obchodním domě Teta v Praze, založil zde kulturně politický T - klub. V roce 1939 byl zatčen a do roku 1945 vězněn v Dachau a Buchenwaldu.
Po osvobození krátce pracoval v sekretariátu ÚV KSČ, založil časopis Hlas osvobozených (1945), od června 1945 byl redaktorem a po roce 1948 šéfredaktorem časopisu Svět sovětů. V letech 1952 - 1955 působil jako dopisovatel Československé tiskové kanceláře vMoskvě. Potom byl zástupcem šéfredaktora časopisu Květy (1957 - 1960), šéfredaktorem časopisu Mateřídouška (1962 - 1970), souběžně řídil s D. Slabou Knihovničku Mateřídoušky (1962 - 1970) a redigoval časopis Sluníčko (1967 - 1969). V mezidobích a od roku 1971 měl svobodné povolání. Přispíval do časopisů Tramp (koncem 30. let) a Rozsévačka, později do časopisů, které redigoval, do Literárních novin, časopisu Vlasta aj. Do roku 1945 užíval pseudonymů Zdeněk Dlouhý, Zdeněk.
Manželé Adlovi žili v Praze, často pobývali v Samšině u Sobotky.
Adlovo autorské rozpětí sahá od leporel a didaktických veršů pro nejmenší děti (tyto práce také často sám ilustroval) přes pohádky až k obsáhlejším fabulovaným prozaickým a uměleckonaučným pracím pro dospívající mládež. V pohádkách i próze pro starší děti často užívá prvky racionální a fantaskní, jindy postupy detektivní či tajemné zápletky. Vždy však jde o celkem jednoduché vyprávění s kladnými postavami mladých hrdinů (Vlče, Hvězdy nad Samotou, Kleopatra v kytaře).
V uměleckonaučné literatuře, zčásti psané společně s V. Adlovou, se Adla snažil popularizovat ideje socialismu, zeměpisná a historická fakta, jakož i rozvíjet obrazotvornost a vědomosti dětí školního věku (Krásná a slavná, Obrázky z českých dějin a pověstí, Sobotecko, Vyprávění o veliké zemi). Výjimkou v jeho tvorbě je román pro dospělé sautobiografickým pozadím Vmrazech jabloně nekvetou.
Osobní fond Zdeňka Adly tvoří především rukopisy vlastní (V mrazech jabloně nekvetou, Vlče, řada pohádek a povídek), často ve více verzích. Je doplněn několika tisky a řadou ilustrací a skic Zdeňka Adly. Získal ho literární archiv Památníku národního písemnictví darem od manželky Věry Adlové vroce 1992 (č. př. 6/92). Je uložen v šesti archivních kartónech a zahrnuje období 1956 - 1990.
Fond zpracoval v rámci archivní praxe kolektiv posluchačů druhého ročníku kulturní historie Jihočeské univerzity (Stanislava Brejchová, Lenka Holečková, Jana Hrušková, Markéta Kadlecová, Pavel Kocourek, Iva Nováčková a Monika Poláková). Úvod a soupis sestavily Lenka Holečková a Iva Nováčková.
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace