Literární archiv Památníku národního písemnictví - Auředníčková Anna

Vyhledávání:
Anna Auředníčková
(1873-1957)


Překladatelka do němčiny, kulturní pracovnice mezi vídeňskými Čechy, publicistka, autorka vzpomínkové knihy Tři léta v Terezíně.
Narodila se 22. 1. 1873 v Praze v rodině Ignáta Schicka, redaktora staročeského listu Politik. V roce 1871 se provdala za JUDr. Zdenko Auředníčka, který se stal v roce 1899 obhájecem Leopolda Hilsnera. Kvůli napjaté atmosféře v období tzv. hilsneriády se celá rodina odstěhovala v roce 1901 do Vídně.
Ve Vídni začala Anna Auředníčková překládat pro místní listy z francouzštiny a angličtiny, postupně se jí podařilo prosadit i překlady českých autorů 19. i 20. století (např. I. Herrmanna, J. Nerudu, K. Čapka, J. Haška, J. Wolkera, E. Vachka, J. Koptu), a to nejen ve vídeňských, ale i německých a pražských německých listech. Za svůj život přeložila několik set drobných překladů a přes tři desítky knih. Vedle své překladatelské činnosti se zapojila do propagace české kultury ve Vídni při pořádání výstav, koncertů, přednášek apod. Byla také autorkou drobných článků vzpomínkového charakteru.
Koncem třicátých let se Anna Auředníčková přestěhovala zpět do Prahy, v roce 1942 byla deportována do Terezína. K tomuto tématu se vrátila po válce sérií několika článků a knihou vzpomínkových textů Tři léta v Terezíně (1945).
Po válce žila opět v Praze, překládala do němčiny, věnovala se drobné publicistice a připravovala příspěvky do vysílání Českého rozhlasu pro krajany v zahraničí. Zemřela v Praze v roce 1957 ve věku 84 let.
Fond Anny Auředníčkové v literárním archivu PNP je uložen ve 14 kartónech. Obsahuje doklady, torzo korespondence, rukopisy, výstřižky a tisky. Mezi doklady je uložen biograficky cenný strojopis Anny Auředníčkové nazvaný Má propagační činnost, který doplňuje německy psaný životopis přiložený v dopise A. Auředníčkkové dr. Kvapilovi v oddílu korespondence odeslané.
Z badatelského hlediska je nejrozsáhlejší a nejhodnotnější částí fondu oddíl rukopisů a výstřižků, které představují velkou část vlastní i překladatelské tvorby Anny Auředníčkové.
Její vlastní články a příspěvky jsou uspořádány abecedně v bloku články, fejetony, projevy, drobné rukopisy. V několika případech jsou však ponechány u těchto příspěvků tematické celky z důvodů zachování věcné logiky a přehlednosti (celky Čeští spisovatelé, Hilsneriáda, Projevy pro rozhlas, Terezín, Ženy, které jsem potkala).
U překladů je nutno upozornit na to, že Anna Auředníčková otiskla často jeden překlad v různých časopisech. Většinou mu ponechala stejný název, někdy však přistoupila i k jeho změně. Tak se někdy pod různými názvy skrývá stejný text. Pokud se vracela ke svému otištěnému překladu po několika letech, je možné ve starší verzi překladu sledovat její rukopisné úpravy.
Fond obsahuje pouze několik fotografií, ale několik snímků A. Auředníčkové, jejího muže a dětí se nachází ve fotoarchivu literárního archivu PNP.
Další informace o životě a tvorbě A. Auředníčkové je možné nalézt v Židovském muzeu v Praze, Ústavu T. G. Masaryka v Praze, v archivu Českého rozhlasu a Národním památníku Terezín.
Fond byl vytvořen z několika darů a koupí a je uložen pod přírůstkovými čísly 111/60 a 97/94. Zahrnuje období let 1842 - 1972.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace