Literární archiv Památníku národního písemnictví - Bem Alfred Ljudvigovič

Vyhledávání:
Alfred Ljudvigovič Bem
(1886-1945?)


Alfred Ljudvigovič Bem se narodil 6. května (23. 4.) 1886 v Kyjevě a zemřel pravděpodobně při transportu do SSSR v roce 1945. Studoval na univerzitě v Kyjevě a později v Petrohradě, kde dokončil literární oddělení historicko-filologické fakulty diplomem s vyznamenáním. Po skončení univerzity se věnoval vědecké a literární činnosti. Pracoval pod vedením A. A. Šachmatova a V. I. Srezněvského v rukopisném oddělení knihovny Akademie věd. V letech 1912 – 1914 a 1918 byl jedním z vedoucích účastníků slavistické bibliografie Obozrenije trudov po slavjanoveděniju. Zaujímal významné hodnosti v řadě vědeckých institucí Ruska a postupně vydával své vlastní práce z oblasti bibliografie, teorie a historie literatury. V roce 1911 vydal samostatně větší stať K voprósu o vlijanii Šatobriana na Puškina.
Po odchodu z Ruska žil Bem nejdříve v Bělehradě a potom ve Varšavě, kde založil literární skupinu Taverna poetov. V roce 1922 se přestěhoval do Prahy a zde se intenzivně zúčastňoval tehdejšího kulturního a literárního života. Byl tajemníkem Ruské pedagogické kanceláře a redaktorem jejích publikací, lektorem ruského jazyka na Karlově univerzitě, učitelem ruské literatury v Pedagogickém institutu Komenského, členem Slovanského ústavu atd. Byl jedním z iniciátorů Dnů ruské kultury, zakladatelem semináře ke studiu Dostojevského při Ruské lidové univerzitě a Československé společnosti pro studium Dostojevského při Slovanském ústavu. V roce 1932 získal doktorát filozofie na německé univerzitě v Praze.
Po příchodu do Československa se Bem věnoval studiu dějin novější ruské literatury, především tvorbě Dostojevského a Tolstého. V roce 1926 vydal Bibliografičeskij ukazatěl tvorenij L. N. Tolstogo, který připravil ještě před svou emigrací z Ruska.
O soudobé ruské a sovětské literární a literárněvědné produkci informoval Bem soustavně českou odbornou veřejnost v referátech Litěratura v russkich žurnalach (Slavia 1926 - 1939) a Zametki po (novoj) russkoj litěrature (Slavia 1929 - 1940). Redigoval sborníky O Dostojevskom I - III (Praha 1929, 1933 a 1936), Dostojevskij; sborník statí k 50. výročí jeho smrti (Praha 1931), dále Vybrané spisy A. S. Puškina (Praha 1936 -1938) a Vestnik Pedagogičeskago bjuro.
Kromě vědecké a společenské práce se Bem věnoval také novinářské činnosti a udržoval čilé styky s mnoha zahraničními časopisy.
Hlavní význam Bemův však tkví v jeho znalosti díla Dostojevského. Byl duší Společností pro poznání jeho díla a života, napsal o něm řadu článků a knih. Z monograficky založených studií vyrostly posléze dvě velké práce Tajemství osobnosti Dostojevského (1928) a U pramenů tvorby Dostojevského (1936). Těmito pracemi se A. L. Bem přičleňuje ke starším představitelům ruské literární historie na Karlově univerzitě - k V. A. Francevovi a J. A. Ljackému.      
V roce 1938 vydává Bem další práci o Dostojevském (Dostojevskij. Psichoanalitičeskije etjudy), ve které podal zdařilé ukázky formálního rozboru díla tohoto autora a osvětlil vliv, jakým na něj působili jeho předchůdci, zvláště Puškin a Gogol. Zabýval se zde i ideovou složkou díla velkého básníka a myslitele.
Velkou pozornost věnoval Bem také Puškinovi, Tolstému, Ťutčevovi a Gogolovi. Známé jsou i jeho studie o vlivu Goetha a Huga na ruskou literaturu a jeho práce o teorii literatury.
Bem se také zajímal o českou literaturu (O. Březina, P. Bezruč, V. Dyk, K. H. Mácha) a o kulturní styky rusko-české.
Psal i pedagogické práce o ruské a sovětské škole. Do této oblasti patří i Bemova učebnice ruštiny pro české školy.
Pražské veřejnosti byl Bem znám nejen jako významný odborník v oblasti ruské literatury, ale i jako organizátor a živý účastník diskusí o nových metodických směrech literární vědy. Iniciativně se zúčastnil zvláště jednání obou sjezdů slovanských filologů v Praze roku 1929 a ve Varšavě roku 1934.
V Praze se stal také zakladatelem a vedoucím činitelem literárního sjednocení mladých ruských autorů, kteří se sdružili ve skupině Skit, původně Skit poetov. Jako pozorný učitel a objevitel mladých talentů sledoval Bem pečlivě jejich rozvoj a seznamoval veřejnost s jejich pracemi. Redigoval také jejich sborníky, které vycházely v letech 1929 - 1937 pod názvem Skit.
Literární pozůstalost A. L. Bema zachycuje nejen rozsáhlou a všestranně plodnou činnost autorovu, ale i činnost skupiny básníků a prozaiků, kteří se soustřeďovali kolem něho. Pozůstalost obsahuje především bohatou Bemovu korespondenci s ruskými básníky a spisovateli žijícími v Československu, ale i s představiteli ruské literatury žijícími ve Varšavě a v Paříži a se slavisty celého světa.
Z rukopisů jsou v pozůstalosti zachyceny Bemovy práce týkající se díla Dostojevského, dále práce zabývající se pobytem ruských spisovatelů, vědců a jiných významných osobností v Praze a v českých lázních, úvodní slova k literárním večerům ruských autorů a různé přednášky týkající se rozboru jejich děl. Jsou zde i materiály, odrážející činnost A. L. Bema v oblasti rusko-českých vztahů, např. pracovní materiály ke studii o V. Hankovi.
Podstatnou část pozůstalosti tvoří rukopisy cizí, především autorů skupiny Skit, z nichž vynikli zejména Vjačeslav Lebeděv, kterému v Praze vyšla básnická sbírka Zvjozdnyj kreň, a Vasilij Fjodorov, který vydal v Praze povídku Sud Varenika. Z ostatních vzbudily pozornost hlavně verše A. Golovinovové, V. Mansvetova, T. Ratgauzové, V. Morkovina, J. Hessena.
Protože v pozůstalosti jsou vytvářeny celky podávající určitý ucelený obraz o jednotlivých osobnostech, neoddělovali jsme vždy důsledně od sebe různé druhy materiálů z hlediska archivního třídění, ale nechávali jsme je pohromadě, abychom nenarušovali dané téma. Z důvodů lepší srozumitelnosti jsme také neoddělovali pozdější opisy V. Morkovina od původních rukopisů.
Literární pozůstalost A. L. Bema byla získána darem postupně v létech 1934 - 1944. Je uložena v literárním archivu PNP ve 24 kartónech pod přírůstkovými čísly v rozmezí 78/38 – 35/44. Zahrnuje období 1914 – 1945.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace