Literární archiv Památníku národního písemnictví - Beneš Karel Josef 1. část

Vyhledávání:
Karel Josef Beneš
(1896-1969)
1. část


Narodil se v Praze 21. 2. 1896, zemřel 27. 3. 1969 v Rožmitálu pod Třemšínem.
Po maturitě na klasickém gymnáziu v Praze v roce 1915 se zúčastnil první světové války. Pro nepřípustné politické projevy byl vyloučen z důstojnické školy v Budapešti a poslán jako prostý vojín na ruskou frontu, kde byl brzy těžce zraněn a posléze z vojska propuštěn. Od roku 1917 pokračoval ve studiích na pražské univerzitě. Jako řádný posluchač studoval přírodní vědy a filozofii a jako mimořádný tři semestry medicíny. Navštěvoval též přednášky Zdeňka Nejedlého o dějinách hudby. Roku 1921 dosáhl doktorátu filozofie a nastoupil jako vědecký pracovník do Národní a univerzitní knihovny v Praze. V roce 1925 se oženil s virtuoskou na housle Ervínou Brokešovou. V univerzitní knihovně působil až do roku 1938, kdy byl jmenován ředitelem Státní pedagogické knihovny v Praze. Bezprostředně po okupaci Československa vstoupil se svou ženou do odbojového hnutí ve skupině PVVZ. Od podzimu 1940 byl členem pražského vedení této skupiny a také jedním z autorů programu domácího odboje Za svobodu. Koncem roku 1941 byl s celým vedením PVVZ zatčen a do konce války vězněn. V roce 1945 byl povolán, aby ve Státním úřadu plánovacím zorganizoval sekci pro kulturu. V roce 1948 byl jmenován členem akčního výboru Syndikátu českých spisovatelů. Později působil ve filmové dramaturgii. V roce 1949 odešel do důchodu a přesídlil do Rožmitálu pod Třemšínem.
Ve svých dílech se Beneš zaměřuje zhruba na tři látkové okruhy: individuální a sociální problémy člověka mezi dvěma světovými válkami, protifašistický odboj a posléze v historickém pohledu rok 1848.
Literární pozůstalost K. J. Beneše je velmi rozsáhlá a v podstatě kompletní v hlavních oddílech, od dokladů, přes bohatou korespondenci až k rukopisům, které umožňují sledovat celý umělecký a názorový vývoj autora. Díky tomu, že jsou zachovány různé verze děl, lze sledovat, jak spisovatel postupně rozvíjí téma. V pozůstalosti jsou první školní pokusy, mladistvé práce nepublikované (pokusy o povídky a romány), první práce otištěné (verše, povídky), rukopisy prvního románu Dobrý člověk (1925), až po zralé předválečné úspěšné romány Uloupený život (1935) a Kouzelný dům (1939). Do této etapy tvorby spadají ještě romány Vítězný oblouk (1937) a Červená pečeť (1940). Po válce se autor odklání od     exkluzivních, romantických psychologických námětů a pod vlivem vlastních zkušeností píše romány a novely Rudá v černé (1947), Ohnivé písmo (1950), Rodný hlas (1953), Setkání v Karlových Varech (1959). V rozsáhlé historické trilogii zpracovává události kolem roku 1848 - Mezi dvěma břehy (1964), Dračí setba (1957), Útok (1963).
Benešovy romány se často stávaly námětem filmů. Uloupený život byl čtyřikrát zfilmován v zahraničí. Otakar Vávra natočil Kouzelný dům (1939), Martin Frič Past (1950), Jiří Weiss Hru o život podle novely Rodný hlas (1958). Beneš spolupracoval na scénářích některých těchto filmů, kromě toho ještě na scénáři filmu Václava Kršky Revoluční rok 1848 (1948).
Široká Benešova angažovanost kulturní a politická už od 20. let i po druhé světové válce je v pozůstalosti doložena v rukopisech i výstřižcích množstvím článků, jimiž přispíval do pražských a mimopražských novin a časopisů. Pro snazší orientaci a přehlednost jsou rozděleny do tematických skupin. Ve třicátých letech byl Beneš redaktorem Družstevní práce (od roku 1934), v letech 1946 - 1948 redigoval časopis Evropského literárního klubu Růst. Lektorsky spolupracoval se Svazem československých spisovatelů, s nakladatelstvími, s Československým státním filmem.
Obvyklému členění pozůstalosti se vymyká oddíl zachycující Benešovu veřejnou činnost, zejména po druhé světové válce. Oddíl výstřižků poskytuje množství materiálu jak o díle, tak o životě autora.
Převážnou část literární pozůstalosti Karla Josefa Beneše převzal literární archiv Památníku národního písemnictví od paní Ervíny Benešové roku 1971. Pozůstalost je uložena pod přírůstkovými čísly v rozmezí 2/32 – 41/89. Tento soupis zachycuje stav fondu k roku 1986 (107 archivních kartónů). Zahrnuje období 1902 – 1969.
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace