Literární archiv Památníku národního písemnictví - Bidlo František

Vyhledávání:
František Bidlo
(1895-1945)

Karikaturista, kreslíř a grafik František Bidlo se narodil 3. září 1895 v Praze a zemřel 9. května 1945 tamtéž.
Narodil se v rodině bankovního zřízence. V letech 1906 - 1910 navštěvoval nižší gymnázium v Londýnské ulici. Již zde projevoval neobyčejné kreslířské nadání. V roce 1911 přešel na obchodní akademii v Resslově ulici, kterou musel pro neúspěchy ve studiu v roce 1912 opustit. Odešel do Vídně a vyučil se kloboučníkem. V letech 1916 - 1918 bojoval na italské frontě. Po válce byl zaměstnán u firmy Weiss jako kloboučnický dělník.
V roce 1925 začal kreslit pro časopis Trn později pro Rudý večerník, Rudé právo, brněnský Šleh, Reflektor, Tvorbu a další komunistické časopisy. Roku 1928 odešel ze zaměstnání a začal se živit karikaturou. V roce 1929 ilustroval knihy Příhody psa Alíka od P. Besbreové a Pašeráky F. Sauera. Počátkem 30. let začal spolupracovat s Literárními novinami a jeho kresby se tam pravidelně objevovaly až do r. 1938. V únoru a březnu roku 1932 měl první výstavu v Krásné jizbě Družstevní práce. Rok 1933 byl pro Františka Bidla velmi plodný. Měl několik dalších výstav, z nichž jedna byla pořádána v Muzeu revoluce v Moskvě. Začal přispívat do Listů pro umění a kritiku. Ilustroval knihu Václava Kaplického Bomba v parlamentě a pásmo Mladé gardy, nazvané Pozdrav Paříži. Roku 1934 se stal odpovědným redaktorem a přispěvatelem časopisu Simplicus. Ilustroval Horův Popelec a Havlíčkovu Knihu veršů. V letech 1936 - 1938 vystavoval své kresby a karikatury v Praze, Prostějově, Košicích a Mladé Boleslavi. Stal se členem SVU Mánes. Kreslil do Haló novin, Magazínu Družstevní práce, Kritického měsíčníku. Připravoval sbírku Diktátoři, která měla vyjít v Melantrichu. V letech okupace kreslil pro soukromé sběratele satirické cykly. V roce 1941 přispíval do časopisu Znoj a ilustroval Dobrodinského Filharmonie se směje. Připravoval ilustrace ke knihám A. Gregora Povídky s r.o., J. Ř. Vávry Nová říše pohádek a V. Thieleho Třesu třesu z rukávu, které však vyšly až po osvobození. 16. ledna 1945 byl zatčen gestapem a uvězněn v koncentračním táboře v Terezíně. 9. května 1945, krátce po osvobození zemřel v Praze na Bulovce.
Fragment písemné pozůstalosti Františka Bidla není ve své podstatě přímo pozůstalostí zůstavitelovou. Obsahuje doklady cizí, korespondenci cizí a to převážně Emilie Horáčkové - přítelkyně Františka Bidla a pozdější jednatelky Klubu přátel Františka Bidla. Nejvýznamnější součástí pozůstalosti je dokumentační materiál (strojopisy článků, novinové výstřižky a tisky), zachycující život a dílo Františka Bidla. Fragment písemné pozůstalosti Františka Bidla získal v roce 1971 úsek uměleckých sbírek Památníku národního písemnictví. V roce 1974 byl tento materiál delimitován do literárního archivu PNP. Fragment pozůstalosti je uložen ve dvou archivních kartónech pod přírůstkovým číslem A/71. Zahrnuje období 1926 – 1970.




Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace