Literární archiv Památníku národního písemnictví - Bílá labuť kabaret

Vyhledávání:
Bílá labuť kabaret
(1907? - 1936)

První zpráva o zpěvní síni U Labutě je z roku 1875. Z té doby je tu však prokázáno jen letní působení. Na přelomu století zde měl útočiště ochotnický dramatický kroužek Hálek, od    roku 1902 pod vedením Karla Šicnera. Občas se tu konaly také koncerty. Roku 1906 se stal majitelem Eduard Schoebel, který napodoboval program varieté. O rok později (1907) nese společnost název První mezinárodní umělecký kabaret Schoebel U Labutě. Potýká se však s    existenčními problémy a v konkurenci dalších podniků nemá úspěch. Čechy odrazuje název kabaret, chybějí i autoři. Po marných pokusech zachránit podnik, odchází Schoebel a v roce 1908 zde začíná působit Cihelkova zpěvní síň U Labutě. Ani ta však neměla dlouhého trvání a během následujících dvou let se v budově vystřídaly Pěvecká společnost František Vlček a společnost Šmíd-Sodoma U Labutě. 1. 5. 1910 byl provoz na dva roky ukončen.
Po zřízení velkého sálu v suterénu v roce 1912 se ředitelem zábavního podniku U bílé labutě stal František Pácal. Jeho záměrem bylo provozovat kabaret. Do první světové války se vystřídala řada majitelů a ředitelů. Mezi nimi i Josef Sládek, Marie Hartmanová, Karel Samec.
Brzy doléhaly na podnik válečné potíže, takže se hrálo jen o sobotách, nedělích a o    svátcích. Po válce se však opět vzchopí a pod vedením Karla Samce, později trojice Vajner-Pošta-Bureš se stává lidovým kabaretem na slušné úrovni. Stejného rozkvětu se však dočkaly i další konkurenční podniky, a tak na počátku 20. let opět klesla návštěvnost a ředitel Kamenský byl nucen posílit soubor o členy z bývalé Hvězdy.
Poté následovaly konečně úspěchy pod vedením Fráni Vajnera, později Jožky Nového. Hrály se 3 - 4 scény, kabaret se tím mění na divadlo malých forem.
Všechny hry jsou komické a platí pro ně jednoduchost, průhlednost a jasnost. Divák se baví a nemusí se namáhat přílišným odhalováním hry, čímž se beze zbytku plní pravá funkce kabaretu: poskytnout lidem odpočinek po práci, rozptýlení a zábavu za nízkou cenu, citový zážitek a srozumitelný humor. Komičnost je založena na nedorozumění, ze kterého vyplývají různé bláznivé scény (např. jednoaktovky Rudy Maříka přesně zapadají do šantánové a kabaretní tvorby).
V roce 1936 však kabaret U bílé labutě trvale ukončil svou činnost, neboť budova byla zbořena a místo ní byl postaven obchodní dům Bílá labuť.
Část dochovaného archivu kabaretu obsahuje množství materiálů z první třetiny 20.    století. Jsou zde hlavně rukopisy her jednotlivých autorů, hry bez uvedení autora, překlady a několik her, u nichž nebyl zjištěn název. Dále je zde malá část tisků (věstník Naše divadlo a Pražský reportér). Fond je uložen v 11 archivních kartónech a zpracován pod přírůstkovým číslem 56/73. Zahrnuje období 1905 - 1936.
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace