Literární archiv Památníku národního písemnictví - Bílek František

Vyhledávání:
František Bílek
(1872-1941)

Narodil se 6. listopadu 1872 v Chýnově u Tábora, zemřel 13. října 1941 tamtéž.
Začal studovat gymnázium v Táboře, potom malířství na pražské akademii u profesora Maxmiliána Pirnera, nakonec se stal sochařem. Jeho tvorbu ovlivnil studijní pobyt v Paříži a v Itálii počátkem 20. století. Náměty plastik, dřevořezeb i grafických listů a ilustrací vycházejí převážně z náboženské mystiky. Přátelsky se stýkal se Zdeňkou Braunerovou, Jakubem Demlem, Otokarem Březinou, Juliem Zeyerem a dalšími literárními tvůrci, mezi výtvarnými umělci byl osamocen. S chotí Bertou rozenou Nečasovou měl dceru Bertu.
Písemnou pozůstalost Františka Bílka získal literární archiv Památníku národního písemnictví postupně různými drobnými nákupy a dary. Tvoří ji převážně osobní a rodinná korespondence. Mezi pisateli dopisů adresovaných Františku Bílkovi jsou velkými soubory zastoupeni Vilém Bitnar, Sigismund Bouška, Otokar Březina, Adolf Černý, Jakub Deml a Julius Zeyer, z jednotlivých dopisů jsou zajímavé např. dopisy Jaroslava Durycha, Miloše Martena, Arnošta Procházky, Zenona Przesmyckého, Williama Rittera a Stefana Zweiga. Ale i korespondence méně známých pisatelů dokumentuje zajímavě život a tvorbu Františka Bílka.
Rodinná korespondence je zastoupena zvláště vzájemnou korespondencí příslušníků rodu Nečasů, z něhož pocházela Bílkova manželka. Významnými osobnostmi byli její dědeček, notář Josef Nečas z Holic, její otec, pražský lékař MUDr. Jaromír Nečas st., její strýc ing. Vilém Nečas st., který působil na Ostravsku, dále její bratři - pražský lékař MUDr. Jaromír Nečas ml. a středoškolský profesor Vilém Nečas ml. Jejich korespondence spolu s dopisy dalších příbuzných zajímavě dokumentují život české společnosti v druhé polovině 19. a první polovině 20. století.
Písemná pozůstalost Františka Bílka je uložena ve čtyřech archivních kartónech pod přírůstkovými čísly 42/59, 33/64, 26/65, 11/66, 6/73, 31/86, 111/94 a zahrnuje období 1863 - 1941. Další část fondu je uložena v Archivu Národní galerie v Praze.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace