Literární archiv Památníku národního písemnictví - Borový František

Vyhledávání:
FRANTIŠEK BOROVÝ
(1874-1936)


Narodil se 31. 1. 1874 v Praze, zemřel 20. 3. 1936 tamtéž.
Nakladatel.
Otec, František Borový st., založil spolu s MUDr. Alfrédem Slavíkem v Praze roku 1877 nakladatelství a knihkupectví Slavík a Borový. Nakladatelství mělo již od počátku více kulturně koncepční než komerční charakter. Nejpodstatnější částí jeho produkce se staly obsáhlé přírodovědecké publikace, které prezentovaly vysokou úroveň soudobé české vědy. Po ukončení činnosti tohoto podniku si roku 1883 František Borový st. opatřil samostatnou koncesi a založil nakladatelství Fr. Borový.
Roku 1912 převzal podnik František Borový mladší. Válečná doba, v níž František Borový začínal, neumožňovala plné nakladatelské podnikání. Posun k lepšímu nastal až po roce 1918, avšak nakladatelství se opět brzy dostalo do tíživé finanční situace a v roce 1928 bylo sloučeno s podniky prof. J. Stránského – brněnskou tiskárnou Polygrafia a deníkem Lidové noviny. Původní značka Fr. Borový byla zachována a František Borový se stal ředitelem nakladatelského podniku.
Roku 1931 se František Borový vzdal svého místa, jeho funkci převzali postupně Julius Fürth (odešel do emigrace) a dr. M. Jiránek (v roce 1942 byl zatčen a vězněn). Během války nemohlo nakladatelství vydávat četné tituly, potýkalo se s mnoha problémy technického charakteru. Po osvobození byly obnoveny válkou přerušené edice (Žatva), vycházela díla reagující na válečná léta. Po únoru 1948 přešla firma do správy Syndikátu českých spisovatelů a po vzniku Svazu československých spisovatelů začalo nakladatelství od října 1949 působit jako Československý spisovatel.
Nakladatelská činnost firmy byla zaměřena především na původní českou tvorbu, zvláště na díla současných autorů, která se vydávala v úpravě předních výtvarných umělců. Těžištěm nakladatelské činnosti bylo vydávání edičních řad. Nejstarší edicí nakladatelství byl Zlatokvět, kde v bibliofilské úpravě vycházela především poezie současných českých autorů (V. Dyk, J. Hora, S. K. Neumann, F. Šrámek aj.). Edice Žatva byla původně zaměřena jen na původní tvorbu českou, později však přinášela i čtenářsky přitažlivou literaturu překladovou. V edici poezie, prózy a divadelních her Pantheon vycházely spisy autorů českých i světových.
J. Hora redigoval ediční řadu Postavy a dílo, kde vyšla řada monografických, generačních a literárně teoretických prací (K. Čapek, Z. Kalista, A. Novák, B. Václavek aj.). Edice Knihy dalekých obzorů obsahovala cestopisné vzpomínky, monografie osobností. Na překlady soudobé evropské prózy se specializovala knižnice redigovaná F. Peroutkou Nový svět (L. Feuchtwanger, E. M. Remarque, J. Romains aj.). Další edice vydávalo nakladatelství pro různé jiné instituce – např. edice Paměti, Knihovna Matice divadelní, Eugenická knihovna, sbírka Bratrstvo. Byly vydávány sebrané spisy jednotlivých autorů – bratří Čapků, S. K. Neumanna, V. Dyka, J. Hory, I. Olbrachta a další. Nakladatelství se také po celou dobu své činnosti zabývalo vydáváním časopisů. Literárně nejvýznamnější z nich byly Červen (za redakce S. K. Neumanna), Kmen (zpočátku ho redigoval F. X. Šalda), Kritický měsíčník a další.
Podrobnější údaje o nakladatelství a bibliografii je možné vyhledat v Lexikonu české literatury.
Fragment literární pozůstalosti je z velké části tvořen nakladatelskou korespondencí, jedná se především o korespondenci s S. K. Neumannem a dalšími významnými literáty (B. Benešová, K. Čapek, J. Lada, I. Olbracht, R. Svobodová, F. X. Šalda, F. Šrámek aj.). Fond je doplněn několika jednotlivinami cizích rukopisů a tisků.
Pozůstalost získal literární archiv Památníku národního písemnictví postupně drobnými dary a koupěmi, je zapsána pod přírůstkovými čísly 380/1933, 66/37, 98/37, 81/39, 39/40, 43/45, 34/55, 71/55, 96/55, 32/56, 39/56, 45/56, 1/58, 36/58, 42/58, 17/63, 31/65, 41/66. Přírůstek 109/2000 byl získán delimitací z Ústavu pro českou literaturu Československé akademie věd. Fond zpracoval Jan Wagner v roce 1963 (edice inventářů č. 27), soupis zrevidovala, doplnila a nové přírůstky zpracovala Magdaléna Šrůtová. Je uložen ve dvou archivních kartónech, zahrnuje období 1875 – 1947.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace