Literární archiv Památníku národního písemnictví - Mixa Vojtěch

Vyhledávání:
VOJTĚCH MIXA
(1887 - 1953)

Narodil se 14. 3. 1887 v Dolních Kralovicích, zemřel 13. 2. 1953 v Praze.
Novelista, romanopisec a dramatik, novinář.
Jeho otec, Jan Mixa, pracoval jako respicient finanční stráže, a tak se rodina často stěhovala. Nejdéle bydleli v Kutné Hoře. Tam získal Vojtěch Mixa základní vzdělání a na vysokou školu pak odešel do Prahy. Zde v letech 1905 - 1910 studoval na Českém vysokém učení technickém obor stavební inženýrství. V roce 1910 nastoupil u ředitelství státních drah v Olomouci. Během pobytu v Olomouci začíná publikovat v olomouckých Pozorech.
Od roku 1920 publikuje své povídky v Cestě, Červnu apod. Taktéž je osloven Eduardem Bassem, s nímž pak rediguje Šibeničky. Krátce pracuje jako šéf hospodářské rubriky Lidových novin. V roce 1920 vychází jeho knižní prvotina Dívky, ve stejném roce i další soubor povídek Medvědi a tanečnice a o rok později povídky uspořádané v knize Na přelomu. V roce 1923 vyšel román Vyšinutí. Zpočátku v jeho povídkách dominují jemné kresby osudů mladých žen s melancholickým laděním, později se do Mixových próz dostává satiricky laděný tón, odehrávají se převážně v prostředí velkoprůmyslové honorace.
V roce 1921 uvedlo městské divadlo Na Královských Vinohradech jeho celovečerní komedii Kdo vydělá?, která mapuje poválečnou hospodářskou atmosféru s jejím obecným typem „keťase“.
V následujících letech se Vojtěch Mixa literárně odmlčel, aby se mohl plně věnovat své práci nejprve ve Svazu průmyslníků a od roku 1937 ve vysoké funkci v Živnobance. Během druhé světové války byl krátce vězněn.
Po válce musel časem z banky odejít a začíná opět psát. V roce 1948 vychází rozsáhlý román Smršť na čtrnáctém poledníku, který v široké fresce zachycuje historické události druhé poloviny třicátých let a protektorátu. Ke konci života se politicky angažoval v lidové straně.
Osobní fond Vojtěcha Mixy tvoří především vlastní rukopisy nevydané, převážně historické prózy (Knížecí služba, Smrt z hanby atd.) a sešity poezie. Dále obsahuje vlastní tisky jak z před, tak i z poválečného období. Korespondence není obsáhlá, ale dokládá styky s mnoha významnými kulturními osobnostmi první republiky (bratři Čapkové, Eduard Bass, F. X. Šalda, Ignát Herrmann a další).
Fond získal literární archiv Památníku národního písemnictví v roce 1996 (č. př. 191/96). Je uložen ve 3 archivních kartónech a zahrnuje období 1893 - 1953.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace