Literární archiv Památníku národního písemnictví - Braunerová Zdenka

Vyhledávání:
Braunerová Zdenka
(1862-1934)


Osobní fond Zdenky Braunerové (1862 - 1934), známé malířky a grafičky, dcery politika JUDr. Františka Augusta Braunera, byl literárním archivem získán postupnými dary a koupěmi. První materiály se objevily již v roce 1934, záhy po její smrti, posledním přírůstkem do fondu byl pak dar několika dopisů, které věnovala literárnímu archivu PNP neteř Zdenky Braunerové, paní Mariška Sandiford-Pellé. Fond je uložen celkem v 18 kartonech a je základní částí písemné pozůstalosti Z. Braunerové. Další části pozůstalosti je možné nalézt ve Středočeském muzeu v Roztokách či jiných institucích, nemluvě přitom o uložení jejích obrazů, grafiky, malovaného skla a dalších předmětů.
V oddílu dokladů je uložen křestní list Zdenky Braunerové, její domovský list, členské listy Krasoumné jednoty, ale také účetní doklady, doklady k výstavám apod.
Nejrozsáhlejší a nejcennější částí fondu je oddíl korespondence, zabírající 14 kartonů. Podává rozsáhlou a obsažnou zprávu o životě Z. Braunerové, její tvorbě, kontaktech, názorech, vztazích, cestách (především do Paříže a k sestře do Samois) i jejích pravidelných pobytech v rodinném domě v Roztokách, kde si později zařídila svůj ateliér. Korespondence zahrnuje období od mladých let až po poslední roky jejího života. Jsou zde uloženy mimo jiné cenné konvoluty korespondence od Františka Bílka (62 ks z let 1893 - 1902), Paula Claudela (41 kus z let 1909 - 1934), Antonína Chittussiho (40 ks z let 1878 - 1884), Miloše Martena (153 ks z let 1904 - 1917), Viléma Mrštíka (39 ks z let 1894 - 1897), F. X. Šaldy (53 z let 1897 - 1904), Joži Úprky (34 ks z let 1894 - 1920) a Julia Zeyera (97 ks z let 1883 - 1900).
Rozsahem i obsahem unikátní je vzájemná korespondence sester Zdenky Braunerové a Anny Braunerové, provdané v roce 1883 za francouzského spisovatele Elémira Bourgese. Jedná se celkem o 451 kus této korespondence z let 1882 - 1930. Nezdarem bohužel skončil v roce 1968 pokus o vydání edice z této korespondence, která by významným způsobem obohatila znalost a informovanost o poměrech v české společnosti a jejích kulturních kruzích na konci minulého a v prvních desetiletích tohoto století.
Další rodinnou korespondenci obsahuje např. konvolut dopisů Antonína Chittussiho matce Z. Braunerové, Augustě Braunerové (6 ks z let 1878 - 1892), dále konvolut dopisů Julia Zeyera Anně Bourgesové či jednotlivé dopisy členů rodiny generála Pellé.
V osobní fondu Z. Braunerové se nachází několik jejích rukopisů, z nichž jmenujme alespoň studii s národopisnou tematikou, dva popisy Rodinovy cesty na Slovácko a překlady z francouzštiny. Mnohem rozsáhlejší je však oddíl rukopisů cizích, ve kterých jsou zastoupeny především rukopisy přítele Z. Braunerové - Miloše Martena. Vedle různých esejů, věnovaných E. Munchovi, E. Bourgesovi, M. K. Roerichovi a dalším tvůrcům, je to např. pohádka Černý páv či drobné recenze a kritiky.
Vedle nepočetných tisků a výstřižků je ve fondu uloženo okolo 50 ks fotografií, které nám představují tvář Z. Braunerové od dětských let až po stáří, dále je tu několik snímků V. Mrštíka, portrét M. Martena a také snímky ateliéru Z. Braunerové v Roztokách. Konvolut fototografií pak doplňuje 7 unikátních dobových snímků z cesty Augusta Rodina po Slovácku. Mnoho informací o Z. Braunerové i archivního materiálu z jejího osobního fondu lze nalézt ve vydařeném katologu k výstavě Zdenka Braunerová - Přátelství a lásky, která se konala v roce 1996 v Památníku národního písemnictví v Praze. Autory scénáře výstavy byli Iva Janáková, Jan Šícha a Věra Šusová, kteří jsou zároveň i autory příspěvků. Katalog je uveden osobní vzpomínkou Marišky Sandiford-Pellé na Z. Braunerovou s názvem Moje teta Zdéna.
Fond je uložen v 18 kartónech pod přírůstkovými čísly v rozmezí 354/34 – 67/97. Zhrnuje období 1876 – 1943.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace