Literární archiv Památníku národního písemnictví - Brdlíková Josefína

Vyhledávání:
Josefína Brdlíková
(1843-1910)


Rozená Mourková, narodila se 20. 3. 1843 v Praze, zemřela 21. 4. 1910 tamtéž. Hudební skladatelka, překladatelka, spisovatelka.
Hudbě se učila u švagra Václava Zeleného v Jindřichově Hradci, u strýce J. Mourka, ředitele kůru v Lužici, a v Praze u Zikmunda Kolešovského. Harmonii a kompozici studovala v pozdějším věku u profesora Jindřicha Kaana v Praze. Roku 1865 se provdala za továrníka Jana Brdlíka a odstěhovala se do jeho rodiště, Počátek na Českomoravské vrchovině. Zde strávila většinu svého života a vychovala čtyři děti. Počátky se díky její činnosti staly hudebním a kulturním centrem širokého okolí. Mezi její hosty patřila od roku 1870 i Zdeňka Havlíčková. Když roku 1899 Josefína Brdlíková ovdověla, vrátila se natrvalo do Prahy.
Roku 1882 se rozhodla vydat své skladby. Hlavní jádro její tvorby tvoří písně na básnické texty Jaroslava Vrchlického, Svatopluka Čecha, Josefa Václava Sládka, Vítězslava Hálka, Elišky Krásnohorské, Julia Zeyera aj. Dále jsou to klavírní skladby Večerní stíny, Tři serenády, Píseň (vyd. v Hudebním albu roku 1892), Polní kvítí z českého pohoří aj.
Kromě hudby se věnovala i literatuře. Překládala Lamartina, Renana, Turgeněva. Do časopisu Osvěta napsala roku 1906 článek na obranu Zdeňky Havlíčkové.
Literární pozůstalost tvoří korespondence se Sofií Podlipskou, Zdeňkou Havlíčkovou a poznámky z let 1875 - 1902 z oblasti hudby, literatury a filozofie v rukopise, jenž nebyl nikdy vydán. Pozůstalost získal literární archiv Památníku národního písemnictví postupně pod přírůstkovými čísly 254/52, 32/57, 104/69, 135/96. Je uložena v jednom archivním kartónu, zahrnuje období 1870 - 1952.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace