Literární archiv Památníku národního písemnictví - Breska Alfons

Vyhledávání:
ALFONS BRESKA
(1873-1946)


Narodil se 13. 7. 1873 v Kladně, zemřel 26. 9. 1946 v Praze. Básník a překladatel.
Vystudoval nižší gymnázium v Praze. V letech 1889-1925 pracoval jako poštovní úředník na Žižkově a jiných místech a na ředitelství pošt v Jindřišské ulici v Praze. Byl členem Balzacovy společnosti v Paříži, Literárního odboru Umělecké besedy, Kruhu československých spisovatelů a Spolku československých spisovatelů a beletristů Máj. Před první světovou válkou byl knihovníkem Umělecké besedy.
Manželka Beatrice, rozená Mařáková (1883 - 1960), psala básně a překládala z francouzštiny.
Literární tvorba Alfonse Bresky je projevem novoromantické vlny, charakteristické pro spolupracovníky časopisu Moderní revue v prvních letech 20. století.
V Breskově poezii a veršovaných dramatech se opakují snové a pohádkové motivy, ve formě se projevuje Vrchlického škola, básnické sbírky V zajetí trpaslíků (1900, rozšířené vydání pod názvem Rytíř chiméry, 1932), Zlaté stíny (1903), veršované drama Hlasy v bouři (1900). Pod vlivem francouzského symbolismu, díla J. Zeyera i J. Vrchlického napsal Breska další básně a básnické sbírky, Dvojí království (1925), Divoká labuť (1927), Napoleon (1937), Zrcadlení (1938) aj.
Motivy objevující se u Jiřího Karáska, tj. výlučné prostředí staré Prahy s okultními láskami a tajuplnými mystickými spojeními, najdeme také v Breskově próze, Euridiké (1915, přepracované vydání 1920).
Významnější byly ale Breskovy překlady, hlavně z německé a francouzské literatury, ojediněle i z literatury italské a španělské, k nimž často připojoval informativní úvody. Uvedl k nám řadu stěžejních klasických i soudobých děl (S. Przybyszewski: Přes palubu, Novalis: Sajští učedníci, G. Rodenbach: Strom, F. Nietzsche: Soumrak Model, G. E. Lessing: Z hamburské dramaturgie, W. Hauff: Othello, H. de Balzac: Stará panna aj., G. Devore: Obětovaná, J. W. Goethe: Utrpení mladého Werthera, P. Mérimée: Tři novely, E. Zola: Jak se lidé žení aj., W. Seidel: Anasthese a netvor Richard Wagner atd.).
Ve 30. letech zaznamenaly velký ohlas Breskovy básnické antologie z veršů německé romantiky (Modrá květina) a z japonské poezie 17. a 18. století (Mléčná dráha).
Od roku 1911 a hlavně ve dvacátých letech přeložil řadu divadelních her pro Vinohradské, Švandovo a Stavovské divadlo v Praze a Městské divadlo v Plzni.
Alfons Breska psal také referáty o literatuře, divadle a výtvarném umění. Přispíval do časopisů Cesta, Hlas národa, Květy, Lumír, Máj, Moderní revue, Niva, Osvěta, Světozor, Vesna, Zlatá Praha, Zvon aj. Užíval pseudonym Otto Elexhauser. Redigoval Divadelní věstník Máje (1913 - 1921) a knižnice Runy (1920 - 1921) a Opál (1926 - 1928).
Písemná pozůstalost Alfonse Bresky obsahuje kromě zlomku dokladů, tisků, výstřižků a fotografií malou část korespondence přijaté (hlavně jednotlivé dopisy, P. Bezruč, O. Fischer, F. Herites, I. Herrmann, A. Jirásek, J. Karásek ze Lvovic, J. Kvapil, J. S. Machar, A. Novák, F. X. Šalda, J. Vodák aj., větší soubor tvoří korespondence B. Knoesla, K. Scheinpfluga a T. F. Šimona), rukopisy vlastní, původní tvorbu (některé básně, fejetony, cestopisy, romány Euridiké, Dáma v hermelínovém plášti aj.) i překlady děl cizích autorů (Aristofanes, Balzac, Calderon de la Barca, Novalis, Savoir atd., včetně překladů básní zařazených do antologií japonské a německé poezie) a také životopisy osobností naší i světové literatury. Některá díla jsou dochována v opisech pořízených B. Breskovou.
Podstatnou část fondu tvoří sbírka rukopisů cizích. Jsou tu mj. některé básně a překlady B. Breskové a hlavně jednotlivé básně různých autorů. Najdeme tu i eseje a črty od F. Skácelíka, je tu dílo Zdeňka Kalisty Kamarád Wolker a studie Arne Nováka o sonetech Jaroslava Vrchlického.
Největší část písemné pozůstalosti Alfonse Bresky získal literární archiv Památníku národního písemnictví v roce 1960, některé materiály převzal z archivu Národního muzea, další získal o něco později. Fond je uložen v 6 archivních kartónech pod více přírůstkovými čísly v rozmezí 56/34 - 134/70. Zahrnuje období 1853 - 1960.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace