Literární archiv Památníku národního písemnictví - Bretter Emil

Vyhledávání:
Emil Bretter
(1857-1919)


Narodil se roku 1857 v Chrudimi. Zemřel roku 1919 v Praze. Byl českým publicistou a především význačným žurnalistou-organizátorem. Na tomto poli získal si značné zásluhy vedením staročeských novin Politik, psaných německy, avšak v duchu českém. Politik byla založená roku 1862 Janem Stanislavem Skrejšovským. Od roku 1907 do roku do roku 1919 vycházela pod změněným jménem Union (po převratu Prager Presse). Emil Bretter, dlouholetý šéfredaktor tohoto listu, jehož zájmy nepodřizoval vždy výhradně jen zájmům strany staročeské, měl velkou popularitu mezi českými novináři všech politických odstínů a byl jimi zvolen za starostu Spolku českých novinářů.
Fond Emila Brettera obsahuje tři fragmenty pozůstalostí. Je to jednak pozůstalost jeho jako žurnalisty, jednak pozůstalost manželky Josefiny Bretterové se značnou korespondencí Josefa Kuffnera a konečně pozůstalost jejich dcery Zdenky Bretterové, která měla přátelské styky s předními představitelkami našeho divadelního života, především s Mílou Pačovou a Evou Vrchlickou.
Pozůstalost Emila Brettera není pozůstalostí literární v pravém slova smyslu. Jde tu hlavně o administrativní opatření novinářské, obsazování rubrik a pod. Zajímavých je dvacet dopisů Karla Kramáře, který nejednou intervenoval a pokoušel se ovlivňovat tento list. Korespondence nám také částečně odhaluje zákulisí české politiky a roli i charakter některých českých poslanců ve Vídni. Podobná je korespondence J. S. Skrejšovského (9 dopisů) a V. V. Zeleného (12 dopisů).
Pozůstalost Josefiny Bretterové obsahuje především rozsáhlou korespondenci Josefa Kuffnera, 161 dopis z let 1881 - 1928. Jde tu však více o vztah rodinný, přátelský a citový, než literární.
Nejhodnotnější korespondencí ze všech těchto pozůstalostí jsou dopisy zaslané Zdence Bretterové. Zdenka Bretterová byla intimní přítelkyní Míly Pačové téměř od dětství, jak vidíme z prvního dopisu. Psaly si však až od roku 1931 do roku 1956, tj. do smrti Pačové. Korespondence obsahuje 608 dopisů, které nám přibližují nejen život této umělkyně, ale i její uměleckou dráhu, s pozadím poměrů na Vinohradském a pak Národním divadle, kde Pačová působila. Jsou zde zejména zprávy o premiérách a jednotlivých rolích, osobní kritiky a umělecké názory Pačové. Korespondence se týká též manžela Pačové, univ. prof. Jana Krčmáře, který byl za první republiky dvakrát ministrem školství a osvěty. Je tu proto dost zajímavých podrobností z politického a kulturního života z období první republiky, zprávy o společenských událostech, které Pačová komentuje svým známým břitkým vtipem. Korespondence je často doprovázena karikaturami (především autokarikaturami) Míly Pačové i krajinářskými scenériemi (Pačová se dlouho rozhodovala mezi malířstvím a herectvím). Zajímavé a podobného rázu jsou dopisy Evy Vrchlické (28 ll), kde je mnoho fotografií jejích premiér s dedikacemi a určení rolí, které Vrchlická hrála.
Z rukopisů cizích uložených v pozůstalosti jsou důležité dva rukopisy Míly Pačové z divadelní života a rukopis Evy Vrchlické o Štefánikovi (fragmentární).
Fond Bretterových byl získán koupí a je uložen pod přírůstkovými čísly 66/70 a 85/74.
Tento soupis zachycuje stav fondu k roku 1972. Zahrnuje období 1880 – 1919, 1969.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace