Literární archiv Památníku národního písemnictví - Březovský Bohuslav

Vyhledávání:
Bohuslav Březovský
(1912-1976)


Narodil se 25. 11. 1912 v Rohozné u Poličky, zemřel 24. 6. 1976 v Praze Strašnicích. Vystudoval reálné gymnázium v Poličce, maturoval roku 1932. Potom studoval na Karlově univerzitě v Praze práva a filozofii do roku 1938. Za studií se živil kondicemi a příležitostnou prací v novinách Národní obrození (1936 - 1938). Pracoval též aktivně ve studentských literárních spolcích. Čtyři roky byl odpovědným redaktorem studentského protifašistického časopisu Mladá kultura. Nějaký čas byl tajemníkem světového mírového hnutí. Po uzavření vysokých škol v roce 1939 pracoval jako archivář v nakladatelství Melantrich. Roku 1941 přešel jako administrativní úředník do nakladatelství Orbis. Potom pracoval jako lektor nakladatelství Doležal v Červeném Kostelci. Roku 1944 byl z rasově politických důvodů v koncentračním táboře Kalek, to jest Kallich u Saské Kamenice, odkud počátkem května 1945 uprchl.
Po osvobození vedl kulturní rubriku a byl divadelním referentem v deníku Národní osvobození, jehož vydavatelem byl Svaz osvobozených politických vězňů. V letech 1948 - 1951 pracoval jako scenárista a dramaturg v Československém státním filmu, odkud přešel do nakladatelství Československý spisovatel. Roku 1955 byl šéfredaktorem nově založeného měsíčníku Květen, odkud na vlastní žádost odešel ještě před zrušením tohoto časopisu v roce 1957.
O roku 1958 až do roku 1968 žil jako spisovatel z povolání. Do roku 1970 pracoval opět v Československém spisovateli a od tohoto roku pracoval stále jako spisovatel na volné noze. Jeho prvotina, vydaná za války v roce 1940 se jmenovala Blíženci života. Jsou zde vidět prvky existencionalismu, ke kterému B. Březovský patřil. Dalším románem byl Člověk Bernard, přejmenovaný v roce 1965 na Vzdušné zámky. I zde se B. Březovský projevil jako autor psychologických románů. Ve své spisovatelské činnosti pokračoval až po válce románem Lidé v květnu. Vypráví zde, jak dvě skupiny lidí, pražští intelektuálové a uprchlí vězni reagovali na květen 1945. Pokračováním tohoto románu je dílo Železný strop. Tento román zachycuje poměry před a po únoru 1948. Později byla tato díla vydávána pod souhrnným názvem Železný strop. V roce 1965 mu vyšel další román - Věční milenci. Je to román o rozpoznání pravdy nejen v životě společenském, ale i soukromém.
Posledním románem B. Březovského je román Čistá duše. Autor zde s lehkou ironií vypráví o podvodech jednoho vypočítavce. Mezi dramata, která byla uvedena v divadlech, řadíme historické drama Veliké město pražské, dále konverzační veselohru Nebezpečný věk a ironickou komedii Všechny zvony světa.
Literární pozůstalost Bohuslava Březovského není zachovalá úplně. Chybí zde mnoho korespondence. Obsahuje většinou rukopisy vydaných i nevydaných děl. Chybí výstřižky recenzí jeho prací. Literární pozůstalost Bohuslava Březovského je uložena v 7 archivních kartónech pod přírůstkovým číslem 96/76. Zahrnuje období 1930 – 1976.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace