Literární archiv Památníku národního písemnictví - Buvová Barbora

Vyhledávání:
Barbora Buvová
(1849-1932)



Narodila se 5. dubna 1849 v Kolíně, zemřela 2. prosince 1932 tamtéž. Rodným jménem Formánková, křestní jméno užívala též v podobě Babetta.
Pocházela ze čtyř dětí kolínského statkáře Antonína Formánka a jeho ženy Anny, rozené Hančové, příbuzné Františka Ladislava Riegra. Dostalo se jí výborné výchovy, studovala v Praze na Amerlingově ústavu a stýkala se zde s představiteli české vlastenecké společnosti, zvláště s rodinou Palackých, Riegrovou, Braunerovou. Zúčastnila se premiéry Smetanovy Prodané nevěsty i slavnosti položení základního kamene k budově Národního divadla.
V roce 1862 jí zemřel otec, takže se musela vrátit domů, starat se o mladší sourozence a pomáhat matce ve vedení hospodářství. 15. ledna 1871 se provdala za Františka X. Buvu, majitele továrny na cikorku ve Vysokém Veselí. Narodila se jí jediná dcera Marie, později provdaná za dr. Ladislava Radimského, mlynáře v Kolíně.
Třebaže žila v malém městečku, udržovala čilý styk se svými pražskými přáteli, zajížděla za nimi, psala si s nimi a hospodářsky je podporovala. Od ní vzešel podnět k rozvoji lázní Sedmihorek u Turnova, kde se v létě sjížděla četná společnost pražských literátů, herců, politiků a vědců. O její činnosti svědčí i literární díla Františka Táborského, Josefa Thomayera a Ladislava Radimského ml., která se týkala Vysokého Veselí a rodiny Buvovy. Literárně byla Barbora Buvová činná málo, zajímavé jsou její vzpomínkové články.
Její písemná pozůstalost obsahuje především cennou korespondenci, dokumentující okruh jejích přátelských styků. Zejména to jsou dopisy členů rodiny Palackých a Riegrovy, zvláště dcer F. L. Riegra, Marie Červinkové a Libuše Bráfové. Obsáhlá je i korespondence s literárními přáteli Františkem Táborským a Josefem Thomayerem, s některými čelnými pražskými lékaři a s krajany usazenými v USA. Zajímavá je rovněž korespondence rodinná.
Kromě korespondence obsahuje pozůstalost ještě několik dokladů, cizích rukopisů, tisků, výstřižků a fotografií. Zajímavý je rukopis nezjištěného autora A. Z. líčící průběh bitvy u Jičína ve válce r. 1866; z fotografií jsou cenné rodinné snímky Riegrových a Bráfových.
Písemnou pozůstalost Barbory Buvové získal literární archiv Památníku národního písemnictví od její vnučky Marianny Fragnerové, která rovněž shromáždila podklady pro životopis B. Buvové. Pozůstalost je uložena ve 3 archivních kartónech. Tento soupis zachycuje stav fondu k roku 1985, zahrnuje časové rozmezí let 1834 – 1941. Fond je uložen pod přírůstkovými čísly v rozmezí 101/76 - 132/96.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace