Literární archiv Památníku národního písemnictví - Nejedlý Viktor

Vyhledávání:
Viktor Nejedlý
(1884-1955)

Narodil se 5. června 1884 v Litomyšli, zemřel 22. října 1955 v Praze. Syn učitele a hudebního skladatele Romana Nejedlého, bratr Zdeňka Nejedlého.
Vyučil se litografem, ale toto povolání dlouho nevykonával, jeho velkou láskou bylo divadlo, kterému se věnoval celý život. Už od roku 1903 je hrál jako ochotník a o tři roky později (v roce 1906) ho tehdejší ředitel Divadla na Královských Vinohradech Theodor Pištěk angažoval do svého souboru. Zde působil Viktor Nejedlý do roku 1915, kdy přešel do Švandova divadla na Smíchov. V letech 1928 - 1931 hrál v divadle Vlasty Buriana, od roku 1931 v Městském a komorním divadle v Praze, později v Divadle Státního filmu v Praze. Účinkoval též v prvních filmech (např. Zlaté srdíčko - s J. Švábem) a v rozhlasu.
Hrával charakterní a komické role. Nebyl však jen hercem - napsal řadu divadelních her (Rychtář Říha, Zlaté mládí, Námluvy, Rébus, Lampa, Vánoce, Nabídnutí k sňatku, Zakletá hraběnka v litomyšlském zámku, Ženské rozumy, Proč se muži nechtějí ženit atd.); několik jich bylo určeno mládeži a byly též uvedeny v rozhlasu (Čtverák hastrman, Sirotek v Radhošti aj.). Upravil některé hry Šamberkovy, Tylovy, Erbenovy, Raymannovy, Bačkovského i libreta zpěvoher svého otce, zdramatizoval Máchovy Cikány, Stankovského Vlastence z Boudy.
Připravoval rozsáhlou bibliografii o českém divadle, u Bačkovského vydal Hýblovu Historii českého divadla. Sbíral divadelní památky, byl členem Společnosti přátel divadelního muzea, divadelního odboru Masarykova lidovýchovného ústavu, dozorčí rady Svazu československého herectva.
Část písemné pozůstalosti Viktora Nejedlého je uložena v Okresním archivu Svitavy se sídlem v Litomyšli a obsahuje materiál poskytující informace o jeho životě a díle hlavně do poloviny 30. let. Také další část pozůstalosti, uloženou v literárním archivu Památníku národního písemnictví v Praze, je nutno považovat za torzo. Tvoří ji především korespondence přijatá, z níž nejdůležitější je od bratra Zdeňka. Jediným větším souborem je korespondence od výtvarníka Prokopa Laichtera, jinak jde o jednotlivé dopisy nebo pozdravy z cest od herců a dalších přátel, a to pouze do druhé světové války. Literární archiv tento materiál získával postupně. Fond je uložen ve dvou archivních kartónech pod přírůstkovými čísly v rozmezí 310/36 – 53/62 a zahrnuje období 1889 - 1939.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace