Literární archiv Památníku národního písemnictví - Čarek Jan 1. část

Vyhledávání:
Jan Čarek
(1898-1966)
1. část


Narodil se 29. 12. 1898 v Heřmani u Písku, zemřel 27. 3. 1966 v Praze. V letech 1910 – 1918 navštěvoval písecké gymnázium, kde maturoval. Na podzim r. 1917 narukoval do války (11. regiment v Gyule), po jejím skončení se stal úředníkem na železnici v Teplicích, Peruci a Lounech. Od roku 1929 do roku 1946 pracoval na ministerstvu dopravy v Praze. Své občanské zaměstnání pokládal celý život za ponižující existenční nutnost oddalující ho od umělecké tvorby.
Jan Čarek se účastnil kulturního života země, zejména ve 20. – 40. letech, a intenzivně se věnoval literární činnosti. Přispíval do řady časopisů a novin (Cesta, České slovo, Den, Venkov, Národní osvobození, Brázda, Sever a východ, Lumír ad.), vydal do roku 1947 deset básnických sbírek, tři knihy epigramů, dvě knihy esejů a próz, redigoval dva sborníky poezie českých rolníků (Tváří k vesnici, 1936, Básně rolníků, 1939) a edici Studnice (1938 – 1940). Po druhé světové válce, zejména na počátku 50. let, začal psát verše pro děti, publikoval v Mateřídoušce, slovenské Zorničce, Novém životě a ve Zlatém máji. Byl činný i v Kruhu přátel knihy pro děti a mládež.
Jeho předválečná poezie, která jak sám zdůrazňoval, byla jeho pravým životem, svým tematickým zaměřením (marná touha po návratu do rodné chalupy a k rodné hroudě, zobrazení českého rolníka, jeho života, vztahu k práci, půdě a k domovu, krása české krajiny a starých rodových tradic) předznamenala program ruralismu, jehož se Čarek stal ve 30. letech zastáncem i částečně vykladačem.
Vztah k domovu a k rolníkovi byl dominantní notou jeho poezie, pro tento vztah byl českou literární kritikou nazýván básníkem českého selství.
Po druhé světové válce se změnila Čarkova orientace na čtenáře. Objevuje pro sebe dítě a jeho svět, jeho vidění a vnímání přírody. Jeho verše, uspořádané do řady drobných sbírek i obsáhlejších souborů, se staly dnes již klasickými a tvoří část zlatého fondu české poezie pro děti.
Literární pozůstalost básníka Jana Čarka je uložena v literárním archivu Památníku národního písemnictví pod přírůstkovými čísly 93/73, 103/74 a 82/92. Tento soupis zachycuje stav fondu k roku 1980 a je uspořádán obvyklým způsobem. Korespondence, která je poměrně bohatá, zachycuje zejména období 20. – 40. let a obsahuje několik zajímavých souborů dopisů s regionálními autory i s autory českého ruralismu. Oddíl poezie je vzhledem k dvojí orientaci básníka na čtenáře (dospělého a dětského) uspořádán do svou celků. Zajímavé jsou oddíly zachycující 1) pracovní materiály (zejména seznamy básní pro realizované či chystané sbírky), 2) deníkové záznamy (zejména označené jako Události dne), které podávají svědectví o autorově myšlení, cítění, o jeho tvůrčí i lidské osamocenosti a 3) výstřižkový archiv, především část zachycující ohlasy jeho umělecké a společenské činnosti. Literární pozůstalost básníka Jana Čarka byla získána několika koupěmi. Zahrnuje období 1918 – 1966 a je uložena v 36 kartónech pod přírůstkovými čísly 93/73, 103/74 a 82/92.
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace