Literární archiv Památníku národního písemnictví - Červený Jiří a Červená sedma

Vyhledávání:
Jiří Červený a Červená sedma
Jiří Červený
(1887-1962)

JUDr. Jiří Červený se narodil 14. 8. 1887 v Hradci Králové, zemřel 6. 5. 1962. Od roku 1897 do roku 1905 studoval na gymnáziu ve svém rodišti a v roce 1910 promoval na právnické fakultě Karlovy univerzity v Praze. V Hradci Králové za gymnaziálních studií patří Jiří Červený mezi studenty, kteří se sdružují v sebevzdělávacích kroužcích a vydávají si své ručně psané nebo hektografované časopisy. V roce 1903 vznikl studentský kroužek Mansarda, který si založil vlastní knihovnu. Jeho členové pořádali výlety a večírky s programem a tancem. Sebevzdělávací sdružení studentské byl jejich počáteční program. Ke všem promlouvaly dějiny jejich města. Činnost studentů směřovala především proti mravům měšťanské společnosti v Hradci Králové. Nebyla vědomou a záměrnou kritikou současného společenského řádu ani provokací. Šlo spíše o výraz mladistvé bujnosti než o uváženou snahu dosáhnout nezbytných změn.
Ve studentském sebevzdělávacím hnutí, v osvětové a kulturní činnosti tkví základy pozdějšího literárního kabaretu Červená sedma, která v letech 1910 - 1922 představovala jednu z nejoblíbenějších drobných scénických forem u nás. Jiří Červený si už během gymnaziálních i právnických studií zpestřoval život vážným zájmen o hudbu a literaturu. Spojení hudby a literatury je příznačné pro celé jeho další působení. Během studií v Praze si přivydělával klavírním doprovodem písničkářů, jejichž repertoár doplňoval vlastními kompozicemi. Se svými královéhradeckými přáteli se stále scházel v Praze v tzv. “pražském koutku”.
Při vzpomínkách na domov zde vznikly Hradecké písničky a zrodila se myšlenka na založení Červené sedmy. V roce 1909 se hradečtí vysokoškoláci studující v Praze usnesli, že založí kabaretní sdružení akademiků. Název vznikl podle jména hlavního iniciátora Jiřího Červeného.
Sedma byla parodií - Dumasovi tři mušketýři byli čtyři a “sedmičkářů” bylo celkem šest. Jednotlivými členy byli malíř Míla Beránek, právník Jiří Červený, farmaceut Antonín Formánek, jeho bratr Zdeněk, právník, dále medik Oto Pik a technik Karel Steinfeld. Červená sedma si vytkla za cíl dělat literární kabaret. Chtěli bavit obecenstvo vkusně, s vysokými uměleckými nároky, a přitom odpovídat na problémy současného života. K prvnímu oficiálnímu vystoupení Sedmy došlo 6. června 1910 na všestudentské slavnosti na výstavišti v Praze. K této příležitosti “sedmičkáři” vytvořili jednoaktovou operní parodii Carmen. Červená sedma působila amatérsky pro nejrůznější studentské, dělnické či úřednické spolky. Stávala se populární. Na repertoáru pracovali členové většinou kolektivně. Navzdory amatérskému rázu sdružení se do Sedmy hlásili další spolupracovníci. Největší posilou byl Eduard Bass, který začal se souborem vystupovat v roce 1913. Bass si psal své výstupy sám. Byl výtečným humoristou, zpíval i hrál v parodiích. Jeho působením se Sedma propracovala od amatérských počátků k profesionálnímu výkonu.V dalším vývoji procházela značnými změnami. Existenční starosti odvolávaly původní interprety z jeviště, noví lidé přicházeli a pokračovali v tradici zakladatelů. Působení Červené sedmy přerušila na čtyři roky válka. V roce 1918 se Jiří Červený stal prvním ředitelem již profesionálního kabaretu Červená sedma, který se usídlil v hotelu Central v Hybernské ulici. Po různých těžkostech, které činnost kabaretu provázely (hledání sálu, finanční problémy), a také vlivem tíživé hospodářské situace Červená sedma v roce 1922 zanikla.
Jiří Červený však pokračoval v umělecké a tvůrčí práci dál. Složil nesčetné množství písní a popěvků na texty vlastní i cizí. Zhudebnil např. Nerudovu Ukolébavku, báseň J. V. Sládka Bílá hora, verše Fráni Šrámka Svatební, báseň Viktora Dyka (Zpěv I. května), nebo básně Petra Bezruče Žermanice, Dombrová aj. Jeho literární práce jsou zahrnuty do knížek Kapky jedu, Tenkrát, Rozmary, Kabaretní brejle nebo Slané mandle. Rukopisy těchto děl jsou uloženy v pozůstalosti. Ačkoliv jde o díla příležitostná, prokazují originalitu námětu a vtip. Kromě těchto próz jsou v pozůstalosti uloženy i rukopisy několika divadelních her, např. Divá Bára, Muzikant Kmoch (v pozůstalosti ji najdeme pod názvem Kolíne, Kolíne), Claudie aj. Svou literární činnost dovršil Jiří Červený dokumentární vzpomínkovou knihou Červená sedma.
Pozůstalost je rozčleněna na tři části. První je vlastní pozůstalostí Jiřího Červeného. Její těžiště spočívá v rukopisech povídek, drobných próz a divadelních her a scének. Dále je zde uloženo šesté přepracování vzpomínkové prózy Červená sedma, podle kterého byla dokončena a vydána stejnojmenná knížka. Zajímavé jsou přednášky o Červené sedmě aj. V posledním rukopisném oddíle jsou zařazeny noty, i s rukopisnými nebo strojopisnými texty písní a zpěvohry. Druhá část obsahuje doklady týkající se provozování Červené sedmy, korespondenci jednotlivých členů ČS, rukopisy Jiřího Červeného, převzaté z archivu Červené sedmy a rukopisy ostatních autorů, jejichž hry nebo scénky se hrály .Významným dokumentem o činnosti kabaretu je abecední kartotéka her, písní a výstupů z repertoáru Červené sedmy. V posledním kartónu fondu jsou uloženy dokumenty Studentské mansardy, např. diplom Jiřího Červeného od členů Mansardy, Paměti Mansardy Jiřího Červeného (vyšly knižně v roce 1962) aj.
Pozůstalost Jiřího Červeného získal Literární archiv koupí od Arnoštky Červené a Vladimíra Kopeckého v letech 1979 až 1984. Je uložena v 25 kartónech pod přírůstkovým číslem 43/79 a zahrnuje období 1910 - 1960.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace