Literární archiv Památníku národního písemnictví - Červinková-Riegrová Marie

Vyhledávání:

Marie Červinková-Riegrová
(1854-1895)

Narodila se 9. srpna 1854 v Praze, zemřela 19. ledna 1895 v Praze.
Marie Červinková-Riegrová, nejstarší dcera Františka Ladislava Riegra a Marie rozené Palacké, prožila své dětství a mládí jednak v Praze, jednak na zámku v Malči. Kromě rodičů měl vliv na její růst její děd František Palacký, ke kterému lnula s velkou úctou a oddaností. Od dětství projevovala značné nadání a schopnosti oceňované otcem i dědem. V rodině se jí dostalo velmi pečlivé výchovy. Jejím domácím učitelem byl Josef Kalousek, pozdější profesor českých dějin na pražské univerzitě, angličtině ji učil Vilém Gabler, kreslit a malovat se učila u Amálie Mánesové. Několikaměsíční pobyt v proslulém vzdělávacím ústavu Matyldy Krebsové ve Frankfurtě prospěl jejímu jazykovému vzdělání a rozšířil její kulturní obzor. Pod otcovým vlivem získala velký politický rozhled. Sdílela od mládí i v dospělém věku jeho politická hlediska a byla později otcovou sekretářkou a důvěrnicí. Vliv lidumilné matky, dcery Františka Palackého, která byla vychována Bolzanovým žákem Františkem Schneidrem, projevil se v její bohaté filantropické činnosti. V roce 1874 se Marie Červinková-Riegrová provdala za Václava Červinku (1844 – 1929), který pocházel z české národně uvědomělé rodiny a byl správcem malečského velkostatku.
       Od mládí byla Marie Červinková- Riegrová činná literárně. Pokoušela se o překlady i o původní básně a povídky, napsala libreto k opeře Karla Šebora Zmařená svatba a k operám Antonína Dvořáka Dimitrij a Jakobín. Rozsáhlá byla i její přednášková a publikační činnost v oblasti filantropické.
       K bolzanovskému jubileu v roce 1881 na podnět Václava Vlčka napsala a publikovala (1881 v Osvětě, téhož roku samostatně) první podrobný, na pramenech a rodinné tradici založený životopis Bernarda Bolzana, zachycující velmi výstižně dobové prostředí a projevující hluboké pochopení pro myslitelský odkaz Bolzanův. V bolzanovské tradici Marie Červinková-Riegrová doma vyrůstala a Bolzanova postava ji od ranného mládí přitahovala. Od čtrnácti let má ve svých zápiscích připomínky Bolzanových zásad, později se v nich zmiňuje o četbě a studiu jeho spisů. Cenné podklady pro Bolzanův životopis získala od posledních tehdy ještě žijících žáků a přátel Bolzanových a od žáků Františka Schneidra (Antonína Přibyla, Bolzanova lékaře Antonína Wisshaupta, Řehoře Zeithammra, Antonína Rybičky, Václava Kratochvíla, Františka Daneše, Vincence Náhlovského aj.) Řehoř Zeithammer jí dal k dispozici svůj rukopis Bolzanova životopisu, který napsal pro Královskou českou společnost nauk. Pečlivě prostudovala literární pozůstalost Bolzanovu a Feslovu, které byly tehdy již z větší části v Národním muzeu. Heuristická svědomitost, objektivní přístup a pečlivé zpracování zajistily její práci velmi čestné místo v české bolzanovské literatuře, které si zachovala až dosud. Práce byla přijata velmi příznivě žijícími Bolzanovými žáky, zejména Antonínem Wisshauptem a Robertem Zimmermannem. Pochvalného přijetí se jí dostalo také od Karoliny Světlé.
       Neméně pečlivě jsou psány a svědomitým studiem podloženy Marií Červinkovou-Riegrovou uveřejněné životopisy její babičky Terezie (Riegrové) a její matky Marie Riegrové (Praha. 1892). Předčasná smrt jí zabránila v napsání životopisu Františka Palackého, k němuž po léta pečlivě shromažďovala materiál. Vydala Vlastní životopis Františka Palackého (nejprve v Osvětě 1885 a téhož roku samostatně), měla značnou účast na vydávání sbírky "Řeči dra Františka Ladislava Riegra a jeho jednání v zákonodárných sborech (Praha 1883 – 1888) a spolupracovala na životopisu Riegrově, který vydal Jiljí V. Jahn.
Pozůstalost Marie Červinkové-Riegrové věnoval literárnímu archivu její manžel Václav Červinka ve dvou částech (první v roce 1902, druhou, větší část v roce 1926). Připojil k ní také pozůstalost svou, svého otce, Václava Červinky (1807 – 1870) a bratra Miloše Červinky (18531891). Další část pozůstalosti Marie Červinkové-Riegrové je uložena v Archivu Národního muzea v Praze, kde jsou zejména její deníky.
       Pozůstalost Marie Červinkové-Riegrové je uložena v 19 archivních kartónech pod přírůstkovými čísly v rozmezí 58/08 – 39/58. Zahrnuje období 1854 – 1931.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace