Literární archiv Památníku národního písemnictví - Československá společnost knihovědná

Vyhledávání:

Československá společnost knihovědná
(1930 - 1945)

Svou činnost zahájila 15. ledna 1930. Předsedou byl v této době Gustav Friedrich, místopředsedy Jan Emler a Jaromír Borecký, jednateli Zdeněk V.Tobolka a Karel Galla. Pokladníkem byl Adolf Ludvík Krejčík, účetní Flora Kleinschnitzová, zapisovatelkou Anna Císařová - Kolářová. Dále ve výboru zasedali Vít Hůlka, Antonín Matějček, Karel Randé, Jan Thon, Stepan Siropolko a Vladimir Tukalevskij.
V této době vznikla i odbočka v Brně, jejímž jednatelem byl Bedřich Václavek, pokladní Marie Steppanová.
Účelem Společnosti bylo sdružovat zájemce o knihovědu, projednávat knihovědné otázky, vydávat periodické i neperiodické tisky, pořádat přednášky, vycházky, výstavy, sjezdy, zájezdy, zřizovat odborné sbírky, muzea apod. Činnost se úspěšně rozvíjela až do období okupace, kdy byla výrazně utlumena.
Valné hromady i členské schůze se konaly v místnostech Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Řádní členové měli různé výhody, např.slevu 33% na všechny spolkové publikace a spolkovou prémii za režijní cenu. Přátelé Společnosti požívali výhody 25 % slevy, mimopražští 33% na publikacích a spolkovou prémii zdarma.
Řádnými členy Společnosti mohli být lidé teoreticky nebo prakticky činní v knihovědě, kteří řádně platili členské příspěvky. Čestnými členy se stali ti, které jmenovala valná hromada za zásluhy o knihovědu.
       Mezi členy patřily i významné osobnosti kulturního života tohoto období, např. Hertvík Jarník, Karel Kabát, Václav Vojtíšek, Vilém Závada a mnoho dalších knihovníků, úředníků knihoven, ale i ředitel muzea, tiskárny apod. Členy a přáteli Společnosti byli i někteří občané ze Slovenska.
Československá společnost knihovědná končí svoji činnost v roce 1945, kdy splývá podobně jako bývalý Československý spolek knihovníků v jednotnou organizaci všech knihovníků s názvem Svaz českých knihovníků.
       V oddíle dokladů se seznámíme se stanovami pražské Společnosti i brněnské odbočky, s kartotékou členů a účetními doklady, se zápisy ze schůzí atd.
Podstatnou část fondu tvoří korespondence. Je adresována Společnosti i jednotlivým členům, především funkcionářům. Korespondence je nejen v češtině, ale také v polštině, němčině, ruštině, francouzštině, angličtině, jsou zde i dopisy z Číny, USA a dalších zemí. Jedná se o korespondenci s jednotlivci (např. s ředitelem Královské knihovny ve Stockholmu Isakem Collijnem) i s různými spolky a organizacemi (publikační oddělení Společnosti národů, Americká knihovnická asociace, knihovnické organizace z Polska, Německa, Jugoslávie i různá zahraniční nakladatelství).
V oddíle rukopisů jsou zachovány příspěvky do časopisů, programy zájezdů, ale i rukopisy vedoucích představitelů spolku Gustava Friedricha, Jana Emlera, Karla Gally, Jiřího Riesse a Zdeňka V. Tobolky. Jejich obsahem jsou oslavy stého výročí narození Andrewa Carnegieho, vydávání Nového Jungmanna (tj. zpracování českých a slovenských tisků do roku 1800), život a dílo Isaka Collijna.
Fond obsahuje také několik tisků a fotografií, které přibližují některé akce Společnosti. Zachováno je i její razítko.
Fond získal literární archiv Národního muzea po zániku Svazu českých knihovníků. Je uložen v jedenácti kartónech pod přírůstkovým číslem 31/99 a zahrnuje období 1929 - 1945.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace