Literární archiv Památníku národního písemnictví - Pastrnek František

Vyhledávání:
František Pastrnek
(1853-1940)

František Pastrnek se narodil 4. října 1853 v Kelči na Valašsku a zemřel v Praze 17. února 1940.
Gymnázium studoval v Olomouci a v Uherském Hradišti. Po maturitě roku 1873 studoval na vídeňské univerzitě klasickou filologii. Školu dokončil roku 1881 a působil do roku 1885 na gymnáziu v VIII. vídeňském okrese Josefstadt. V této době se začal hlouběji zabývat slovanskou filologií. Navštěvoval přednášky Františka Miklosicha a jeho pokračovatele Vatroslava Jagiće. Roku 1886 byl promován na doktora filozofie. V roce 1888 se habilitoval na vídeňské univerzitě a začal zde přednášet.
Od 90. let spolupracoval s Českou akademií a roku 1893 se stává jejím dopisujícím členem. O dva roky později přešel na pražskou českou univerzitu a stal se kolegou J. Gebauera, J. Jakubce, T. G. Masaryka, J. V. Šimáka a dalších.
Velmi aktivně se účastnil veřejného života a stal se předsedou mnoha spolků a organizací, zvláště národopisných a jazykových. Byl mimořádným členem Královské české společnosti nauk.
Je autorem mnoha článků, recenzí, studií apod. Přispíval do mnoha časopisů. Od roku 1891 se zabýval slovanskými věrozvěsty Cyrilem a Metodějem, o kterých vydal několik publikací a článků. Věnoval se i svým učitelům a předchůdcům Miklosichovi a Jagićovi (např. zpracoval o nich heslo v Ottově slovníku naučném). Připravil vydání sborníku o Janu Kollárovi. Psal také články o slovenském jazyku a nářečích, sbíral slovenské pověsti. Velké zásluhy měl i na vydání Slovníku jazyka českého (od roku 1910 byl předsedou společnosti pro vydání tohoto díla).
Nejvíce se věnoval slovanské filologii a Slovanům vůbec. Udržoval písemné styky s mnoha vědci ze svého oboru.
Fond obsahuje především korespondenci přijatou, kde jsou dominantou dopisy Vatroslava Jagiće (přes 400 ks). Mnoho dopisů je také od univerzitních kolegů, Jana Gebauera, Jaroslava Vlčka, Václava Vondráka, Josefa Zubatého atd., a od slovanských přátel a spolupracovníků, Matyáše Murka, Pavla Križka, Milana Rešetara a dalších. Menší část tvoří korespondence odeslaná, korespondence cizí, rukopisy vlastních prací a poznámky (hodně se týkají přípravy sborníku o Janu Kollárovi), rukopisy cizí a fotografie. Fond je uložen v 8 archivních kartónech pod přírůstkovým číslem 56/82 a zahrnuje období 1887 - 1928.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace