Literární archiv Památníku národního písemnictví - Destinnová Ema

Vyhledávání:
Ema Destinnová
(1878-1930)

Ema Destinnová se narodila 26. února 1878 v Praze a zemřela v Českých Budějovicích 28. ledna 1930. Je pohřbena na vyšehradském Slavíně. Pocházela z pražské rodiny Emanuela Kittla. V jejich domácnosti se nacházela společnost mladých lidí. Jako malá hrála na housle u R. Nechvíleho a Ferdinanda Lachnera. Poprvé vystoupila ve svých osmi letech. Zpívat se učila v letech 1892 - 1896 u manželů Loeweových (Thomas Loewe a Marie Dreger-Destinn). Herectví studovala v dramatické škole Národního divadla od roku 1893 u Otilie Sklenářové- Malé. Ještě před působením v Berlíně přijala umělecké jméno po své učitelce - Ema Destinnová. Svou operní dráhu začala krátkým angažmá v Drážďanech, odkud byla v roce 1897 z politických důvodů propuštěna. 19. 7. 1898 se poprvé představila ve dvorní opeře v Berlíně úlohou Santuzzy v opeře Sedlák kavalír. V Berlíně působila až do roku 1907. Vystoupila v 54 operách. Byla jmenována pruskou komorní pěvkyní roku 1908. Působení v Berlíně jí vyneslo světovou slávu. Vystupovala téměř po celé Evropě, kromě Itálie. Zavítala i do Ameriky. V New Yorku začala své působení 16. 11. 1908 v opeře Aida. Prázdniny trávila v zámku v Domousnicích u Mladé Boleslavi, poté zakoupila zámek ve Stráži nad Nežárkou. V roce 1916 se vrací do Evropy. Na začátku 1. světové války vystupovala pohostinsky v Národním divadle. Během války byla donucena žít ve Stráži nad Nežárkou. Po 1. světové válce neobnovila svou započatou činnost v takové míře a nedosáhla již dřívějších úspěchů. Ještě jednou se vypravila do New Yorku na sezónu 1920/21. Postupující choroba a částečná ztráta hlasu jí přiměly k tomu, aby se uchýlila do ústraní. Roku 1923 se provdala za Joeho Halsbacha. Do roku 1924 občas vystupovala v Národním divadle. Krátce učila soukromě zpěvu. Pokusila se o napsání několika skladeb, ale bez úspěchu. Nepříliš úspěšná byla také v oblasti literární: překládala poezii, napsala román Ve stínu modré růže. Měla rozsáhlé sbírky nejrůznějších věcí, např. obrazů a nezvyklého nábytku. Měla ráda černou barvu, k jejím oblíbeným činnostem patřilo rybaření. Podepisovala se také Emma Destinnová, což můžeme najít zvlášť ve starších slovnících. Zbytek života prožila ve Stráži nad Nežárkou. Část jejích sbírek je uložena v muzeu v Jindřichově Hradci.
V LA PNP je zachován fragment její písemné pozůstalosti v jednom archivním kartónu pod přírůstkovými čísly 57/57, 37/65 a 80/78. Obsahuje několik dopisů a rukopisů především z mládí Emy Destinnové, rukopisy a dále drobné tisky a výstřižky. Zahrnuje období 1895 – 192
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace