Literární archiv Památníku národního písemnictví - Dohnal František

Vyhledávání:
František Dohnal
(1876-1956)


Narodil se 31. července 1876 v Chelčicích u Prostějova, zemřel 28. července 1956 v Prostějově.
Básník, esejista, literární kritik, překladatel, dramatik a redaktor. Pocházel z rodiny domkáře. Celá svá studia prožil v Brně. Nejprve na nižším gymnáziu ve Starém Brně a Prvním českém vyšším gymnáziu. Později po bohosloveckých studiích byl roku 1900 vysvěcen a působil jako kaplan v Nových Hvězdlicích u Vyškova a od roku 1907 jako farář v Šardicích u Kyjova. V obou působištích byl činný v katolickém politickém hnutí, v Šardicích se stal starostou Orla a vedl záložnu. Redigoval časopisy Záboj, Obzor a Nový obzor.
Již za gymnazijních studií získal široký literární rozhled. Pracoval v bohoslovecké literární jednotě Růže Sušilova a v polském kroužku. Později se přidružil k hnutí Katolické moderny. Byl členem Družiny literární a umělecké od jejího založení roku 1913. Sám se pokusil sdružit katolické literáty svou revuí Nový obzor, která představovala spojovací článek mezi Katolickou modernou a skupinou kolem revue Archa.
Jeho poezie byla ovlivněna Jaroslavem Vrchlickým a francouzskými katolickými básníky. Výrazněji než jako tvůrce poezie se uplatnil jako přední kritik Katolické moderny a překladatel francouzské, německé a polské literatury, především však díla dánského spisovatele J. Jörgensena.
Literární pozůstalost Františka Dohnala obsahuje osobní doklady, korespondenci vlastní (Jindřich Šimon Baar, Sigismund Ludvík Bouška, Čeněk Kramoliš, Josef Kratochvil, Adolf Velhartický), malou část rukopisů, výstřižky jeho básní a článků z různých novin a časopisů, osobní a rodinné fotografie.
Celá literární pozůstalost je uložena v jednom archivním kartónu pod přírůstkovým číslem 12/73 a zahrnuje období 1888 - 1935.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace