Literární archiv Památníku národního písemnictví - Pícek Josef

Vyhledávání:
JOSEF PÍCEK
(1874 - 1950)

Narodil se 23. l0. 1874 v Sobotce, zemřel 8. 12. 1950 v Olomouci.
Generál zdravotnictví, vlastivědný spisovatel, bratranec Fráni Šrámka.
Jeho otec Josef byl kupcem v Sobotce, matka byla sestrou matky Fráni Šrámka (rozená Ptáčníková). Vystudoval gymnázium v Jičíně (maturita 1893) a medicínu na Univerzitě Karlově v Praze (promoce 1900). Jako lékař působil v Brně a v Olomouci. Za první světové války byl zajat na ruské frontě a vstoupil do československých legií. Nejdéle působil ve vojenské nemocnici ve Vladivostoku, kde mimo jiné léčil generála Radolu Gajdu.
Po návratu zůstal v armádě a v roce 1929 dosáhl hodnosti generála zdravotnické služby. Sloužil v olomoucké divizní nemocnici a pak na zemském vojenském velitelství v Brně. Po odchodu do důchodu roku 1936 žil až do smrti v Olomouci. Velmi často se vracel do rodné Sobotky, podporoval tamní kulturní akce a na hřbitově pod Humprechtem je také pohřben.
Literární dílo Josefa Pícka je možno rozdělit na odbornou část (lékařské články a brožurky) a na část vlastivědnou, která je plně věnována Sobotecku. Napsal mnoho článků do Věstníku soboteckého, do Besedy, Pojizerských listů, Lidové demokracie a do rozmnožovaných periodik, která vydávali sobotečtí rodáci v Praze. Týkají se minulosti města a okolí a hojně využívají vzpomínek. Nejcennější jsou články věnované mládí Fráni Šrámka, ale zpracoval i historii zničeného kostelíčka na Křižánku a řadu příspěvků rodopisných. V letech druhé světové války sepsal rozsáhlý, pramenným studiem podložený životopis soboteckého děkana a národního buditele Františka Matějovice Vetešníka, který však zůstal v rukopise.
Osobní fond Josefa Pícka získal literární archiv Památníku národního písemnictví od jeho hospodyně Emy Sušánkové. Část písemností byla zařazena do osobního fondu Fráni Šrámka (vzájemná korespondence s básníkem a rukopisy, které se ho týkají – č. př. 64/59 a 131/60), zbytek byl zpracován pod č. př. 12/2000. Obsahuje část vlastních dokladů Josefa Pícka, zlomek jeho korespondence (mj. autografy generálů Stanislava Čečka a Sergeje Ingra) a řadu jeho článků včetně biografie F. M. Vetešníka. Některé práce zde jsou uloženy v xerokopiích. Sobotecké vlastivědy se týkají i cizí rukopisy. Připojeno je několik výstřižků Píckových prací a několik fotografií, z nichž jsou cenné snímky ze života legionářů v Rusku a 4 staré sobotecké fotografie (sobotecké letadlo z roku 1899, větrný mlýn, slavnostní otevření školní budovy roku 1893).
Část osobního fondu Josefa Pícka je uložena v Archivu Fráni Šrámka v Sobotce.
Fond zahrnuje období 1872 - 1950 a je uložen ve 2 archivních kartónech.
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace