Literární archiv Památníku národního písemnictví - Durych Jaroslav

Vyhledávání:
JAROSLAV DURYCH
(1886-1962
 
 
Prozaik, esejista, básník a dramatik katolické orientace. Pocházel z turnovského rodu brusičů drahokamů, jeho vzdáleným příbuzným byl obrozenecký slavista Josef Fortunát Durych. Narodil se 2. 12. 1886 v Hradci Králové v rodině novináře, vlastivědného spisovatele a překladatele Václava Durycha. V jedenácti letech osiřel, žil u příbuzných v Libčanech u Hradce Králové, Žinkovech u Nepomuku, Želči u Plané. Gymnázium studoval v Hradci Králové a posléze v Příbrami, kam se dostal díky nadaci do arcibiskupského konviktu (rodina si přála, aby se stal knězem). Z arcibiskupského konviktu byl vyloučen pro četbu Renana, gymnázium však dokončil a po maturitě (1906) studoval jako vojenský stipendista na lékařské fakultě v Praze (doktorát 1913). Po vojenské službě v Tyrolích byl vojenským lékařem ve Vídni, za 1. světové války sloužil na haličské a italské frontě a později také v zázemí.
Po válce pracoval krátce jako zubní lékař v Přerově, poté působil až do roku 1939 jako vojenský lékař v Užhorodě, Praze, Olomouci a opět Praze, kde žil až do své smrti v roce 1962.
Podnikl ze studijních důvodů několik zahraničních cest do Německa, Itálie a Španělska. Redigoval časopis Rozmach v Olomouci (1923 - 1927), Akord v Brně (1928 - 1933), Knihy mladých v Kuncířově nakladatelství (1923 - 1925), přispíval do Lumíru, Lidových novin, Cesty, Listů pro umění a kritiku, Řádu a Obnovy (1937 - 1940).
Náboženská a katolická orientace se projevila nejen v jeho díle, ale i v politických postojích. Ve druhé polovině třicátých let se dostal na pozice krajní politické pravice obdivující fašistické režimy v katolické Itálii a Španělsku. Zapsal se do dějin tohoto období útoky a výpady proti demokracii a demokratickým spisovatelům, především Karlu Čapkovi a S. K. Neumannovi. I z těchto důvodů začalo být jeho dílo vydáváno po válce až koncem padesátých let.
Durych začal psát již během studií na střední škole a svou poslední knihu, rodopis Kouzelný kočár, dokončil několik měsíců před svou smrtí. Jeho tvorba zahrnuje básně, básně v próze, povídky, romány, cestopisné črty, dramata, eseje i překlady a pohybuje se od historických námětů, především z doby baroka, až po osobní lyriku. Téměř vždy je však prolnuta mystikou a náboženskou symbolikou.
Písemná pozůstalost Jaroslava Durycha, uložená v literárním archivu PNP, je zásadním a bohatým pramenem pro studium Durychovy osobnosti a tvorby. Je uložena pod přírůstkovými čísly v  rozmezí 81/39 – 119/98. Tento soupis zachycuje stav fondu k  roku 1996 (29  kartónů - 1 kartón dokladů, 8 kartónů korespondence, 15 kartónů rukopisů, 4 kartóny výborů z tvorby uspořádaných Durychovým synem Václavem, 1 kartón rukopisů cizích tisků, výstřižků, fotografií a varií).
Badatelsky je velmi cenná korespondence, ať už s přáteli z katolicky orientovaných kruhů či literáty, nakladateli (F. Bílek, J. S. Braito, O. Březina, J. Deml, J. Florian, A. Hrabal, J. Vašica, P. Eisner, J. Kopta, L. Kuncíř a další).
Rukopisy Durychových děl obsahují téměř celou jeho tvorbu a je nutno uvést několik poznámek k jejich archivnímu zpracování. U cyklů povídek (Cestou domů, Kouzelná lampa, Obrazy), básní v próze (Hadí květy, Kdybych) a cestopisných črt (Pouť do Španělska, Z ráje Segantiniho) jsou jednotlivé texty ponechány jako samostatné povídky, básně či črty pod  svým názvem a název cyklu, jehož jsou součástí, je uveden v závorce.
U rodinné kroniky Kouzelný kočár a románu Služebníci neužiteční je přiložen u rukopisu v konvolutech pracovní materiál, přičemž je nutno upozornit, že čtyři díly Služebníků neužitečných jsou uloženy ve 4 kartónech a pracovní materiál k nim ve 2 kartónech. Pracovní materiály k Služebníkům neužitečným obsahují nejen koncepty a výpisky, ale i náčrty map, fotografie z Japonska, obrazů japonských mučedníků z Uherského Hradiště atd.
Částí písemné pozůstalosti J. Durycha jsou 4 kartóny výborů z jeho tvorby uspořádané a přepsané jeho synem Václavem Durychem koncem osmdesátých a počátkem devadesátých let. Jde o tematické výbory z Durychových článků, kratších próz, fejetonů, náboženských úvah, esejů, kritických statí atd., z nichž některé nebyly publikovány.
V oddílu rukopisů cizích se nachází vedle několika textů Jakuba Demla velice cenná bibliografie díla J. Durycha od Ivo Laveckého a Ladislava Kuncíře, shrnující ve čtyřech částech soupis knižního díla, časopiseckých příspěvků do roku 1945, příspěvků do Lidových novin v letech 1921 - 1940 a soupis příspěvků v různých sbornících a neperiodických tiskovinách.
Písemná pozůstalost J. Durycha je doplněna nepříliš početnými tisky, výstřižky, fotografiemi Durychových prarodičů Josefiny a Norberta Žabkových a také rukopisem not spisovatelovy matky Boženy Durychové. Fond zahrnuje období 1904– 1996.
-----------------------------------------------------------
Fond byl v roce 2009 doplněn o 12 kartonů (doklady, korespondence, rukopisy vlastní, pracovní materiály, tisky, výstřižky). Materiál byl do knihy přírůstků zapsán pod přírůstkovým číslem 18/2009 a je zpracován v I. stupni evidence.                     Zapsala D.Lábusová
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace