Literární archiv Památníku národního písemnictví - Dyk Alois

Vyhledávání:
Alois Dyk
(1881-1971)

Pozůstalost Aloise Dyka se skládá z osobního fondu A. Dyka a z dokladů o jeho nakladatelské činnosti. Do Památníku národního písemnictví ji v roce 1971 věnovali synové Jaroslav a Vojtěch Dykovi, a to prostřednictvím Karáskovy galerie, ze které byla později vyčleněna jako samostatný archivní fond.
Alois Dyk pocházel z rodiny, kde vlastenecká tradice, pracovitost a skromnost, úcta ke vzdělání a obdiv k umění bylo rodovým dědictvím. Studoval na gymnáziu v Plzni a pak na Malé Straně v Praze, absolvoval Českou obchodní akademii a po praxi ve Vídni a krátkém působení u Zemského výboru nastoupil v roce 1905 dráhu bankovního úředníka. Jednotvárnost svého životního povolání vyrovnával vydáváním krásných knih v soukromém nakladatelství, v bibliofilské edici Emporium. Průpravou pro tuto činnost mu byly zkušenosti z práce pro Zádruhu, družstvo pro povznesení lidového uměleckého průmyslu, a hlavně pro Artěl, ateliér pro výtvarnou práci, jehož byl spoluzakladatelem a jemuž dal jméno.Vznik Emporia lze datovat rokem 1916 - 1917. Vydavatelská činnost A. Dyka je charakterizována blízkou spoluprací editora s výtvarníkem Janem Konůpkem. Sám Alois Dyk o tom ve svých pamětech říká: „Přátelství, které mne s Janem Konůpkem spojovalo, bylo naplněno obdivem k jeho umění, skvělému jeho intelektu a ušlechtilosti povahy. Z jeho strany důvěrou a uznáním a podporou mých snah.“ Jejich spolupráce začala vydáním cyklu leptů Jana Konůpka na téma Hamlet. Průběhem let následovalo ve Sbírce původní grafiky ještě dalších deset alb. Až na jedinou - Rytmus od Františka Pavelky - všechny byly prací Konůpkovou. Jsou to Erbenova Kytice - 8 leptů, Don Juan -12 leptů, Dantovo peklo -12 leptů, Plaský klášter . 10 leptů, Deset listů - suché jehly, In Herakles - 30 leptů, Život básníkův - 10 leptů. Vedle těchto grafických sérií vznikla v roce 1919 knižní edice próz i básní z domácí i cizí literatury - Vinice. Vydání Flaubertovy Legendy o sv. Juliánovi Pohostinném, stejně jako vydání sbírky Otokara Březiny Země vítězů, zařadilo tuto edici na přední místo v soudobé české produkci tohoto typu. Mezi oceněnými pěti knihami ve II. soutěži Spolku českých bibliofilů o nejkrásnější knihu roku 1929 byl oceněn výtisk této edice, práce Josefa Pekaře Svatý Václav s ilustracemi Jana Konůpka. Ke vzniku další sbírky Monumenta artis vedla editora jeho záliba v historii. Zde vyšly čtyři velké vědecké monografie o významných výtvarných a literárních památkách. Ve sbírce Pragensia vyšel jen jeden svazek. Letopisy pražské o zlých dobách po smrti krále Přemysla Otakara II. Byl to však jeden z nejkrásnějších a nejvzácnějších spisů svým obsahem i formou. Ke stému výročí úmrtí Karla Hynka Máchy roku 1936 vydal A. Dyk album leptů Jana Konůpka Život básníkův s doslovem Miloslava Novotného. V přehledu edicí Emporia nechybí ani příležitostné grafické listy, novoročenky, série uměleckých pohlednic (rytiny Václava Holara, Vincence Morstadta, kresby Jana Preislera) a barevné pohlednice Josefa Lady, vydané roku 1917 aj. Sen A. Dyka mít vlastní knihařskou dílnu, z níž by vycházely krásné drobné knížky, vlastnoručně tištěné na ručním papíře, se nesplnil. V roce 1942 byla všechny soukromá vydavatelství zrušena. Jeho práce však zapomenuta nebyla, čehož je dokladem objemná pamětní kniha se zápisy a kresbami přátel Emporia uložená v rodinném archivu (v majetku rodiny), kde je kromě jiného také sbírka grafik a ex libris.
V pozůstalosti uložené v literárním archivu PNP je 7 kartónů korespondence osobní. Marně bychom tam však hledali alespoň jediný dopis od nejbližšího spolupracovníka A. Dyka Jana Konůpka. Dokladem jejich úzké spolupráce je tedy jen společné dílo. Je zde ale např. 60 dopisů grafika Ferdiše Duši, blízkého Dykova přítele a spolupracovníka, dále je tu i korespondence Karla Matěje Čapka-Choda (5 dopisů), Pavla Eisnera (13 dopisů), Marie Fischerové-Kvěchové (18 dopisů), Gustava Gammy-Jaroše (37 dopisů), Jaroslava Panušky (2 dopisy), Jaroslava Picky (63 dopisy), atd. Do oddílu rukopisů jsou zařazeny útlé strojopisné knížečky, psané pro přátele. Vznikly ze vzpomínek nebo záznamů z vyprávění jiných lidí. Např. Dagmar Regina - drobná próza podle vyprávění Karla Kovala, Ze vzpomínkového zápisníku - O Karlu Hynku Máchovi. V tomto oddíle je přepis korespondence Petra Bezruče A. Dykovi o vydání Slezských písní doprovázených dřevoryty Ferdiše Duši. Tento ediční plán se však A. Dykovi nesplnil, protože stejnou představu měl i nakladatel Svatopluk Klír, ale se svými ilustracemi. Nakonec došlo k dohodě. Slezské písně vydal Svatopluk Klír, ale s grafickým doprovodem Ferdiše Duši. V oddělení tisků je uložena sbírka ex libris (30 kusů) a tisky i výstřižky týkající se ex libris německých, francouzských a holandských.
Ve druhé části pozůstalosti jsou uloženy dokumenty týkající se pouze Emporia. Jsou to účty z tiskáren, korespondence s různými institucemi a několik prospektů nakladatelství Emporium.
Pozůstalost je uložena ve 13 kartónech, zahrnuje období 1905 - 1963.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace