Literární archiv Památníku národního písemnictví - Eiselt Bohumil Jan

Vyhledávání:
Bohumil Jan Eiselt
(1831-1908)

Narodil se 28. srpna 1831 v Poličce, zemřel 22. srpna 1908 v Praze.
Jeho otec Jan Eiselt působil jako krajský fyzik a byl často překládán. Proto Bohumil navštěvoval školu nejprve v Táboře, gymnázium začal studovat v Jindřichově Hradci a potom v Jičíně, logiku, fyziku a posléze medicínu absolvoval v Praze. Doktorem veškerého lékařství byl promován v roce 1855 a hned po promoci začal pracovat jako asistent na klinice.
Patřil k uvědomělým vlastencům, od počátku svého působení na Univerzitě Karlově přednášel přes všechny potíže česky a odmítl výhodné nabídky na působení ve Vídni a v Charkově. Od roku 1860 byl docentem, od roku 1866 mimořádným profesorem a v roce 1881 se stal řádným profesorem prsních nemocí a přednostou 1. interní kliniky. Po rozdělení univerzity v roce 1882 přešel na českou univerzitu, kde přednášel až do roku 1902.
Kromě pedagogickém působení se zúčastnil počátkem šedesátých let založení Spolku českých lékařů a jeho Časopisu lékařů českých. Byl od založení řádným členem České akademie věd a umění, mimořádným členem Královské české společnosti nauk, od roku 1895 dvorním radou a členem dalších domácích i zahraničních vědeckých společností (Bělehrad, Krakov, Varšava, Vídeň).
Písemná pozůstalost Bohumila Jana Eiselta byla vytříděna z písemností Purkyňovy komise a doplněna několika jednotlivinami. Přes nepatrný rozsah obsahuje zajímavou korespondenci s významnými soudobými lékaři (E. Albert, V. Duchek, K. Rokitansky).
Fragment písemné pozůstalosti Bohumila Jana Eiselta je uložen v jednom archivním kartónu. Tento soupis zachycuje stav fondu k roku 1988, zahrnuje časové rozmezí let 1839 – 1959. Fond je uložen pod přírůstkovým číslem 23/99.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace