Literární archiv Památníku národního písemnictví - Elpl Mirek

Vyhledávání:
Mirek Elpl
(1905-1960)

Vlastním jménem Eduard Elpl. Narodil se 16. 11. 1905 v Líšni u Brna, zemřel 7. 2. 1960 v Brně. Báňský inženýr v Oslavanech, básník, prozaik, dramatik.
Otec Eduard Elpl byl venkovský učitel, literárně činný (básně pro mládež, pohádky), strýc MUDr. František Elpl se zabýval národopisem (pohádky).
Mirek Elpl vystudoval českou reálku v Brně v letech 1917 - 1923. Už za studií na Vysoké škole báňské v Příbrami v letech 1923 - 1931 se věnoval literatuře - v místních listech uveřejňoval básně, povídky a fejetony, vydal sbírky veršů Domova hlas (1928), Jinovatka (1929), Bílý statek (1929). Přátelsky se stýkal s dělnickým básníkem Fráňou Kučerou a spolupracoval s nakladatelstvím Edice Druza. Vydal sociálně zaměřenou povídku z hornického prostředí Zastavili fedrunk. To mu vyneslo označení komunista a po skončení studia nenalezl uplatnění ve svém oboru. Vykonával příležitostná zaměstnání a poslouchal 4 semestry práv na Masarykově univerzitě v Brně. V roce 1932 se oženil s Annou Rosenzweigovou.
Teprve v roce 1938 se mu podařilo získat místo prozatímního dozorce u Rosické báňské společnosti v Zastávce u Brna.
Po experimentech v lyrice a v drobné próze došel prvního úspěchu knihou cestopisných obrazů z Jadranu Města na pobřeží (1935). Návštěva v Benátkách dala podnět k první historické próze Mirka Elpla - románu Marco Polo (1937), který vzbudil zájem i v zahraničí. Elpl si získal jméno také jako citlivý a obratný překladatel lyriky velkého maďarského básníka Endre Adyho (Krev a zlato, 1935).
V roce 1938 vydal knihu novel o hrdinných hvězdářích ze 17. století Objevil jsem nebe (rozšířena o dva příběhy vyšla znovu v roce 1959 pod titulem Hvězdy nehasnou v popelu).
Těmito pracemi posunul se Elpl do popředí mladých prozaiků na Moravě. V roce 1937 mu byla udělena zemská cena moravsko-slezská za román Marco Polo, v roce 1938 cena Svatoboru.
Od roku 1935 byl organizačně i redaktorsky činný v Moravském kole spisovatelů (funkcionář výboru Kola, redaktor Nové knihovny MKS).
Za okupace byl perzekvován, rezignoval na veřejnou činnost. Věnoval se dále historické próze. V roce 1940 vydal knihu povídek z historie města Ivančic Tři zlaté poháry. Roku 1943 mu vyšel historický román ze slavné báňské minulosti Příbrami Důl u Veselého rytířstva. V roce 1944 byl zatčen a vězněn v Klettendorfu v Německu. Počátkem roku 1945 se mu podařilo uniknout a do konce války se za pomoci lékařů ukrýval v nemocnici v Ivančicích a v plicním sanatoriu v Jevíčku. Z pobytu v Jevíčku vytěžil lyrickou prózu radosti z osvobození Jaro v Jevíčku (1946).
Po osvobození nastoupil Mirek Elpl ihned práci v těžkém průmyslu. Obětavě zastával odpovědné funkce v Oslavanech a v Zastávce u Brna. Roku 1959 mu byl udělen Řád rudé hvězdy práce. Zároveň se aktivně zapojil do kulturně osvětové činnosti ať už jako předseda kulturní a ideové komise OOR, či jako kulturní patron okresu Rosice, nebo jako organizátor a účastník desítek besed a přednášek. Dva roky redigoval odborný a politický časopis Rosicko-oslavanský havíř.
Mirek Elpl se pokusil i o drama. Autorova dramatizace románu Marco Polo byla uvedena v rozhlasu. V písemné pozůstalosti jsou ještě rukopisy dramatické básně na indické téma Příběh o velké lásce Nala a Damajantí a rozhlasové hry Sen noci květnové.Tvůrčí dráhu Mírka Elpla uzavírá kniha havířských novel Černí andělé (1960).
V písemné pozůstalostí Mirka Elpla je úplný soubor osobních dokladů spisovatele a některé doklady rodinné. Korespondence vlastní (Božidar Borko, Francesco Dedel, Rajmund Habřina, Václav Kaplický, Jarmila Urbánková, Jan Boudyš) i cizí (Tomeček, Bár, Martínek) a také bohatý soubor výstřižků dokumentují uměleckou cestu Mirka Elpla a ilustrují vztahy mezi moravskými spisovateli.
Literární pozůstalost obsahuje úplné rukopisy próz Hvězdy nehasnou v popelu, Jaro v Jevíčku, Marco Polo, Nevěsta pod kamenem, Tři zlaté poháry, dále rukopisy jednotlivých básní, povídek, fejetonů, přednášek, článků, plány práce a poznámky k rozsáhlejším dílům.
V rukopisech cizích je rodinná kronika psaná Eduardem Elplem (1871 - 1959) a rukopis pohádek od Františka Elpla (1870 - 1904 ).
Literární pozůstalost Mirka Elpla předala literárnímu archivu Památníku národního písemnictví paní Anna Elplová roku 1975 (přírůstkové číslo 17/75). Pozůstalost je uložena v pěti archivních kartónech a obsahuje 1338 archivních jednotek. Tento soupis zachycuje stav fondu k roku 1978, zahrnuje časové rozmezí let 1728 – 1901, 1917 - 1974.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace