Literární archiv Památníku národního písemnictví - Emler Josef

Vyhledávání:
Josef Emler
(1836-1899)

Narodil se 10. ledna 1836 v Libáni, okres Jičín, zemřel 10. února 1899 v Praze.
Vystudoval gymnázium v Jičíně a filozofii ve Vídni, další vzdělání získal na Ústavu pro rakouský dějezpyt, kde se seznámil s moderními metodami práce v pomocných vědách historických. Od roku 1861 působil v Praze, nejprve krátce jako suplent na vyšší reálce a jako adjunkt zemského archivu, od roku 1864 jako adjunkt v městském archivu. Po smrti Karla Jaromíra Erbena roku 1871 se stal městským archivářem.
Od roku 1871 také přednášel na filozofické fakultě Univerzity Karlovy, od roku 1879 byl mimořádným a od roku 1887 řádným profesorem pomocných věd historických. Vychoval mnoho vynikajících historiků a archivářů, jimž dal mnoho hlavně při praktických cvičeních konaných v pražském městském archivu.
Působil také v řadě významných vědeckých společností a institucí. Byl řádným členem Královské české společnosti nauk (od roku 1871) a jejím generálním tajemníkem (od roku 1890), členem Společnosti Muzea Království českého (jednatelem v letech 1877 - 1893) a výboru Matice české, jednatelem Historického spolku, řádným členem České akademie věd a umění od jejího založení, dopisujícím členem Carské akademie v Petrohradě atd. Redigoval část Riegrova Slovníku naučného, Památky archeologické, Časopis Muzea Království českého aj.
Josef Emler je autorem Rukověti chronologie křesťanské a desítek historických článků a studií; největší význam má jako editor staročeských i novějších historických pramenů. Vydal Pozůstatky desk zemských (2 svazky), Regesta diplomatica nec non epistolaria... (3 svazky), Fontes rerum bohemicarum (5 svazků), Libri confirmationum (9 svazků), Deset urbářů českých..., Několik listů Františka Palackého k prof. Janu Purkyňovi, Listy Josefa Jungmanna k Antonínu Markovi, Listy Antonína Marka k Josefu Jungmannovi atd.
Písemná pozůstalost Josefa Emlera se nezachovala v úplnosti. Její větší část shořela při požáru Staroměstské radnice v Praze v roce 1945; fragmenty jsou uloženy v Ústředním archivu Československé akademie věd (2 kartóny) a v literárním archivu Památníku národního písemnictví (rovněž 2 kartóny).
Část uložená v LA PNP obsahuje zlomek korespondence (z cennějších jednotlivin zde jsou dopisy Antonína Rezka, Josefa Mnohoslava Roštlapila a Antonína Rybičky), důležité jsou dopisy a rukopisy týkající se historického semináře filozofické fakulty Univerzity Karlovy (Antonín Rezek, Jaroslav Goll, koncepty zpráv a návrhů pro ministerstvo kultu a vyučování). Dále zde je několik cizích rukopisů určených pro Časopis Muzea Království českého - články Vavřince J. Duška, Františka Dvorského, Nekrology českých spisovatelů za r. 1883 od Jana Šťastného atd. Z tisků je připojen plakát k odhalení pamětní desky na Emlerově rodném domě v Libáni v roce 1905 a jeho bibliografie zpracovaná jeho synem Janem Emlerem.
Podrobnou bibliografii, životopis a další materiály k Emlerovu životu a dílu obsahuje Památník Josefa Emlera, který byl vydán v Praze roku 1936. Tento soupis zachycuje stav fondu k roku 1989 (2 kartóny), zahrnuje časové rozmezí let 1862 – 1946. Fond je uložen pod více přírůstkovými čísly v rozmezí 15/11 - 90/96.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace