Literární archiv Památníku národního písemnictví - Feistmantel Otakar

Vyhledávání:
Otakar Feistmantel
(1848-1891)


Narodil se 20. listopadu 1848 ve Starých Hutích u Berouna, zemřel 10. února 1891 v Praze.
Otcem Otakara Feistmantela byl významný geolog Karel Feistmantel. Pod jeho vlivem se Otakar již od mládí zajímal o paleontologii a geologii, zvláště o uložení uhelných vrstev.
Gymnázium a lékařskou fakultu Univerzity Karlovy vystudoval v Praze, 11. července 1873 byl promován doktorem veškerého lékařství. To již působil jako asistent na univerzitě ve Vratislavi. V roce 1874 po smrti Ferdinanda Stoličky však odešel jako geolog do indické Kalkaty. I zde se zabýval zvláště uhlím a jeho nalezišti, zároveň přispěl i ke geologickému průzkumu dalších zemí Asie, dokonce i Austrálie a Nového Zélandu. Své poznatky uložil do mnoha knih a studií.
Po osmi letech v roce 1882 se vrátil do Prahy a stal se profesorem mineralogie a geologie na české technice. Působil i v hlavní redakci Ottova slovníku naučného a vydal další knihy a odborné studie a populární články. Kromě geologie se věnoval i tematice zeměpisné.
Za své zásluhy byl v roce 1890 zvolen řádným členem Královské české společnosti nauk i nově vzniklé České akademie věd a umění.
Fragment písemné pozůstalosti Otakara Feistmantela byl vytříděn z písemností jeho zetě prof. Cyrila Purkyně a doplněn již dříve získanými jednotlivinami. Obsahuje několik kusů korespondence (mj. dopisy Jana Nerudy), zvláště z okruhu přátel Vojtěcha Náprstka a z vědeckých kruhů. Z rukopisů se zachovalo několik Feistmantelových deníků, básní aj.
Písemná pozůstalost Otakara Feistmantela je uložena v jednom archivním kartónu. Tento soupis zachycuje stav fondu k roku 1989, zahrnuje časové rozmezí let 1873 – 1890. Fond je uložen pod přírůstkovými čísly 21/70, 62/72.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace