Literární archiv Památníku národního písemnictví - Fischer Otokar

Vyhledávání:
Otokar Fischer
(1883-1938)


Narodil se 20. 5. 1883 v Kolíně, zemřel 12. 3. 1938 v Praze. Básník, dramatik, literární vědec, kritik, překladatel. Vyrostl v rodině českého židovského podnikatele (sourozenci Anna, Josef), vychován bilingvně - matka psala německy, otec česky - vystudoval gymnázium v Kolíně a Praze, pak pokračoval ve studiu germanistiky, anglického a francouzského jazyka na české univerzitě, některé přednášky na univerzitě německé v Praze, rok studijního pobytu strávil v Berlíně, doktorát získal v roce 1905.
Nejprve byl zaměstnán v Univerzitní knihovně, roku 1909 se stal docentem, roku 1917 mimořádným, 1927 řádným profesorem dějin německé literatury na KU. Přednášel na univerzitě v Gentu, Štrasburku, Paříži. V letech 1911 - 1912 byl dramaturgem, 1935 - 1938 šéfem činohry Národního divadla v Praze. Publikovat začal ještě za svých studií (1903) a po celý život byl literárně činný jako básník, dramatik, literární kritik a teoretik, germanista světového jména, překladatel z němčiny, francouzštiny, angličtiny, španělštiny. Nejvýznamnější jsou jeho překlady J. W. Goetha.
Fischerova literární pozůstalost představuje jeden z nejvýznamnějších celků, který doplňuje kontext moderní české literatury od počátku 20. stol. po konec třicátých let v literárním archivu Památníku národního písemnictví. Mimo sbírky našeho archivu se nacházejí jednotlivé dokumenty, fotografie a malá část rukopisů v kolínském muzeu. První část Fischerovy literární pozůstalosti byla zakoupena Literárním archivem Národního muzea roku 1956 přímo z rodiny, od Fischerovy manželky Blaženy Plecháčkové-Fischerové a jejích tří dcer, druhá část z majetku Fischerova bibliografa Josefa Brambory (tato část mu byla zapůjčena rodinou Fischerovou) roku 1981. Původní část pozůstalosti byla zpracována dr. Josefem Knapem (původně byla uložena v 52 kartónech); po doplnění vzrostl celkový počet kartónů na 64.
Korespondence přijatá představuje široký okruh Fischerových osobních přátel, v prvním období pocházejí nejvýznamnější celky z přátelského okruhu Arne Nováka, Otakara Theera, Otakara Šimka, literárně historicky jsou cenné dopisy F. X. Šaldy, bratří Čapků, K. H. Hilara, S. Hanuše, A. Lauermannové, S. Loma, A. M. Tilschové, R. Weinera aj. Ze souboru korespondence se výrazně konstituuje skupina Fischerových žáků - germanistů a překladatelů, spolupracovníka P. Eisnera, J. Gottlieba, F. Goetze, V. Jiráta, A. Krause, A. M. Píši, M. Rutteho, B. Václavka, R. Wellka aj.
Neobyčejně širokou škálu styků O. Fischera představují významné evropské osobnosti (Croce, Hofmannsthal, Krleža, Pannwitz, Pirenne, Rolland, Soumagne, Spire, Wedekind apod.). Fischer byl osobností spojující nás se světem vědy i umění.
Součástí pozůstalosti je dále korespondence rodinná, korespondence přijatá bratrem Josefem, jeho ženou Blaženou Plecháčkovou a korespondence cizí.
Oddíl rukopisů představuje bohatý zdroj informací pro příštího Fischerova životopisce a vykladače jeho osobnosti a díla. Jsou zde zachována torza jeho rukopisů z literárních počátků (verš, dramata, deníkové zápisky), z nichž je zřejmá jeho bilingvní rozdvojenost za univerzitních studií, dost obsáhle je zastoupena jeho činnost básnická, které se nevzdal po celý život, a jeho rané práce odborné a vědecké (germanistické, bohemistické i literárně teoretické). Zajímavé jsou počátky Fischerovy činnosti dramatické; je tu zastoupen i pokus německy psaného dramatu Dämonen, první neuskutečněné pokusy i všechny hry, které byly uvedeny na jevišti.
       Neméně významnou součástí literárního fondu jsou Fischerovy práce překladatelské, rukopisy jeho monografií, literárních studií, recenzí apod.
Zcela zvláštním celkem Fischerovy pozůstalosti jsou jeho přednášky univerzitní, projevy na různá aktuální témata, proslovené veřejně, v rozhlase aj. doma i v zahraničí, kde reprezentoval českou kulturu; dále uvítací proslovy při návštěvách spisovatelů a vědeckých pracovníků v ČSR.
       Závěr pozůstalosti tvoří doklady k Fischerově literární práci, deníkové poznámky, cizí rukopisy, jež se mu dostaly do rukou k posouzení, deníkové záznamy v kalendářích apod. Zákonitě sem patří také bibliografický materiál, drobné tisky a separáty jeho vlastních prací, výstřižky článků a statí v literárních a odborných časopisech českých i cizích, jakož i výstřižky posudků Fischerovy činnosti odborné a literární, recenzí jeho knih, divadelních her, přednášek apod.
Pozůstalost doplňují fotografie a jiné dokumentační materiály, které vyplynuly z Fischerovy osobní činnosti odborné, literární a vědecké. Fond je uložen pod více přírůstkovými čísly v rozmezí 43/56 – 67/92. Zahrnuje období 1892 – 1938.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace