Literární archiv Památníku národního písemnictví - Fjodoroviana Pragensia

Vyhledávání:
Fjodoroviana Pragensia



Fond Fjodoroviana Pragensia byl do literárního archivu Národního muzea v Praze uložen v letech 1933 – 1940 prostřednictvím Konstantina Čcheidzeho, pražského mluvčího skupiny ruských emigrantů, kteří vesměs působily ve 20. a 30. letech na Dálném Východě ve smyslu idejí mužického filozofa a náboženského myslitele N. F. Fjodorova. Názory tohoto svérázného myslitele byli ovlivněni nebo se jimi zabývali L. N. Tolstoj, F. M. Dostojevskij, Vlad. Solovjev, Maxim Gorkij aj. Ideová platforma „obščevo děla“ N. F. Fjodorova byla velmi mlhavá a nepevná; proto se na ní mohli přechodně sdružovat i lidé nejrůznějšího zaměření a osudů; od křesťansko–pravoslavných „socialistů“, literátů a kulturních filozofů, z nichž někteří našli později cestu zpět do vlasti, až po členy fašizujícího hnutí „ideokratické internacionály“.
Fond Fjodoroviana Pragensia proto obsahuje dokumenty z oblastí ideově a politicky velmi rozdílných. Z nejzajímavějších jsou to dopisy sovětských spisovatelů Maxima Gorkého a S. G. Skitalce, dále dopisy L. O. Pasternaka (otce básníka Borise Pasternaka), Františka Kubky, intuitivistického filozofa N. Losského, amerického buržoazního sociologa P. Sorokina aj. Cenné jsou též deníky zachycující události revoluce a občanské války v Rusku, zahraniční publikace přívrženců učení N. F. Fjodorova atd.
Fond Fjodoroviana Pragensia osvětluje problematiku kulturně-politické činnosti ruské porevoluční emigrace, její prohlubující se izolaci, postupnou ztrátu objektivních kritérií a perspektiv, a konečně i její nezadržitelný ideový a politický rozklad.
Fond Fjodoroviana Pragensia se člení na tyto části:

I. Literární pozůstalost profesora Nikolaje Aleksandroviče Setnického (1888 - 1937), politického ekonoma a statistika, kulturně-politického publicisty. N. A. Setnickij byl od roku 1918 činný na různých sovětských ekonomických a statistických pracovištích. Koncem 20. let odešel do emigrace a působil na právnické fakultě univerzity v Charbinu. Patřil k hlavním propagátorům učení N. F. Fjodorova.

II. Rukopisy (opisy) děl Nikolaje Fjodoroviče Fjodorova (1828 - 1903) a prací popularizujících a rozvíjejících jeho učení. Protože Fjodorov zavrhoval „soukromé vlastnictví myšlenek“, byly jeho spisy vydávány a šířeny anonymně za kolektivní redakce kruhu jeho přívrženců.
III. Literární pozůstalost Konstantina Aleksandroviče Čcheidzeho (1897 - 1974), ruského spisovatele šlechtického původu, který žil po revoluci v emigraci v Praze. Publikoval česky řadu beletristických prací. Zprostředkoval zřízení archivu Fjodoroviana Pragensia v Literárním archivu Národního muzea.

IV. Literární pozůstalost profesora Nikolaje Vasiljeviče Ustrjalova (1890 - 1938), významného právníka a kadetského publicisty. Do roku 1918 působil N. V. Ustrjalov na ruských univerzitách. Za občanské války odešel do emigrace do Charbinu, kde pracoval v letech 1920 - 1934 na právnické fakultě tamní univerzity, od roku 1928 též jako ředitel Ústřední knihovny Východočínské železnice. N. V. Ustrjalov patřil k předním ideologům „směnověchovstva“ (ideového proudu ruské emigrantské inteligence, který hlásal v době NEPu spolupráci se sovětskou vlastí v iluzi, že v SSSR dochází k obnovování kapitalismu); podílel se na vydání sborníků Směna věch 1921 v Praze a 1922 v Paříži. V roce 1935 se vrátil do SSSR.

Fond uspořádala Marta Bradová, soupis zpracoval dr. Jaromír Loužil. Fond je uložen pod různými přírůstkovými čísly v rozpětí 127/33 – 48/47 v 25 kartónech. Zahrnuje období 1913 – 1935, 1970.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace