Literární archiv Památníku národního písemnictví - Kálal Karel

Vyhledávání:
Karel Kálal
(1860-1930)


Narodil se 6. 1. 1860 v Rakově u Milevska, zemřel 4. 8. 1930 v Písku. Učitel, prozaik, hlasatel česko-slovenské spolupráce.
Vystudoval nižší reálku v Písku a učitelský ústav v Soběslavi, maturoval v roce 1880. Krátce působil na několika školách v Čechách i na Moravě, od roku 1885 ve Frenštátě pod Radhoštěm. Zde začal propagovat nejrůznějšími prostředky česko-slovenskou spolupráci, psal do mnoha časopisů, vydával knihy a brožury, přednášel. Byl činný i v Sokole, v abstinentním hnutí apod. Jeho přičiněním se s útlakem Slováků seznámil i A. Denis, R. W. Seton Watson, B. Björnsson a další osobnosti.
V roce 1904 se stal ředitelem soukromé dívčí školy ve Velkém Meziříčí a po dvou letech přešel ve stejné funkci do Písku. V důchodu žil v Praze, ale ještě po vzniku Československé republiky pracoval krátce na Ministerstvu školství a pak ukončil své pedagogické působení v Banské Bystrici jako ředitel obchodní akademie.
Napsal více než třicet samostatných prací a přispíval do desítek časopisů. Jeho práce jsou věnovány Slovensku, pedagogické i lidovýchovné činnosti. Psal i beletrii, cestopisy a historické práce (věnoval se opět Slovensku a osobnosti Františka Palackého).
Osobní fond Karla Kálala je zachován v poměrné úplnosti. Obsahuje četnou korespondenci s významnými osobnostmi českého kulturního života (A. Černý, F. Drtina, A. Heyduk, T. G. Masaryk, F. Pastrnek, A. Pražák, J. Svítil-Karník, R. Tyršová, K. Velemínský, V. Vlček, Z. Winter), s předními pedagogy (F. Hrnčíř, A. Holub, F. Sláma) i s mnoha osobnostmi slovenskými (A. Bielek, J. Čajak, S. Daxner, F. Houdek, A. Kmeť, D. Makovický, L. Podjavorinská, L. V. Rízner, K. Salva, V. Šrobár, T. Vansová). Z rodinné korespondence manželky Anny Kálalové a synů je tu ucelený soubor dopisů Miroslava Kálala o vydávání sebraných spisů Karla Kálala u nakladatele Leopolda Mazáče. V oddělení rukopisů vlastních je zachováno několik románů a povídek a velké množství konceptů a osnov Kálalových přednášek a článků. Mezi cizími rukopisy nacházíme práce Josefa a Miroslava Kálalových, báseň S. Hurbana-Vajanského aj. Ve fondu je zachováno i velké množství tisků a výstřižků Kálalových prací i článků o něm a o jeho díle. Připojeno je i několik fotografií.
Osobní fond Karla Kálala získal literární archiv Národního muzea v roce 1955 od syna Miroslava Kálala (přírůstkové číslo 111/55) a po delimitaci do literárního archivu Památníku národního písemnictví byl spojen s dalšími drobnými přírůstky (přírůstková čísla 337/34, 43/36, 200/43, 49/44, 41/66, 55/66, 51/67, 104/69, 53/80, 46/83). Práci na uspořádání osobního fondu Karla Kálala započala dr. Eva Boháčová, definitivně fond zpracoval Karol Bílek. Nyní je uložen ve 29 archivních kartónech a zahrnuje období 1863 - 1997.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace