Literární archiv Památníku národního písemnictví - Grégr Eduard

Vyhledávání:
Eduard Grégr
(1827-1907)

Doktor medicíny, narodil se 4. března 1827 ve Štýru v Horním Rakousku, kde jeho otec působil jako geometr. Zemřel 3. dubna 1907 ve Lštění u Čerčan. Gymnázium studoval v Písku, kde se rodina trvale usídlila. Po dvou letech filozofického studia ve Vídni odešel po roce 1848 do Prahy na lékařskou fakultu. Roku 1854 byl promován na doktora lékařství, stal se asistentem u profesora Jana Evangelisty Purkyně. Roku 1857 se habilitoval, chtěl se věnovat profesuře a podnikl vědeckou cestu do západní Evropy. Společně s profesorem Janem Evangelistou Purkyněm a profesorem Janem Krejčím redigoval časopis Živu, kde publikoval práce z oboru zoologie a fyziky. Změna politických poměrů v Rakousku, a tím i v Čechách, pád absolutismu a vydání říjnového diplomu způsobily větší rozmach politické činnosti. Eduard Grégr nezůstal stranou politického života, vzdal se docentury a vstoupil do redakce Národních listů, které založil jeho bratr Julius Grégr. Stal se společníkem knihtiskárny a nakladatelství, které se později staly jeho majetkem. Roku 1861 byl zvolen za poslance do zemského sněmu. Téhož roku spolu s Miroslavem Tyršem a bratrem Juliem vypracoval stanovy Sokola Pražského a v tomto spolku se stal význačným činitelem. Spolu s bratrem Juliem Grégrem a Karlem Sladkovským založil národní stranu svobodomyslnou. V době trpného odporu vstoupil spolu se sedmi poslanci roku 1874 do sněmu zemského, ačkoliv s tím nesouhlasil Palacký ani Riegr. Eduard Grégr patřil k význačným osobnostem strany a byl jejím dlouholetým jednatelem. Zastával úplné opuštění trpného odporu a vstup do říšské rady a v tom se rozcházel s vedením strany. Roku 1885 se stal říšským poslancem. Od počátku svého vstupu do říšské rady nesouhlasil s vedením jednotného klubu, rozešel se s ním a dal podnět k založení klubu neodvislých poslanců.
Byl výmluvný řečník a poutal k sobě všeobecnou pozornost. Jako politik byl nekompromisní zastánce svobodomyslnosti a demokracie, byl odpůrce Habsburků. Zasloužil se o založení české univerzity.
Eduard Grégr uveřejnil řadu politických brožur, jako nakladatel vydával řadu časopisů a zasloužil se o vydávání hodnotné literatury. Jeho politický deník vydal Zdeněk Tobolka roku 1908 - 1914.
Do literárního archivu Národního muzea se nedostala celá pozůstalost Eduarda Grégra. Fragment pozůstalosti Eduarda Grégra byl získán postupně od roku 1900 - 1959 dary a koupí. Důležitým darem byly deníky Eduarda Grégra z let 1867 - 1896 a jednotlivé deníky od roku 1893 - 1906 a část korespondence. Dárcem byl Zdeněk Tobolka, který v roce 1939 a 1944 nechtěl uchovávat tak vzácné rukopisy u sebe a věnoval je literárnímu archivu. Dalšími dárci byli Ladislav Mattuš, profesor Choc, dr. Vratislav Král. Vedle darů byly kupovány jednotlivé dopisy na aukcích i od soukromníků. Další přírůstky přibyly po převodu fondu do literárního archivu PNP.
Fragment pozůstalosti Eduarda Grégra je v literárním archivu PNP uložen ve 3 kartónech pod více přírůstkovými čísly v rozmezí 26/59 - 60/88. Zahrnuje období 1862 - 1908. Tento soupis zachycuje stav fondu k roku 1971 (3 kartóny).

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace