Literární archiv Památníku národního písemnictví - Grégr Julius

Vyhledávání:
Julius Grégr
(1831-1896)


Doktor práv, narodil se 19. prosince 1831 v Březhradě u Hradce Králové. Zemřel 4. října 1896 v Dole a pohřben byl na Olšanech.
Gymnázium studoval v Písku a právnickou fakultu v Praze, kde se roku 1859 stal doktorem práv. Po soudní praxi v Písku a v Praze působil jako ředitel kanceláře JUDr. Pulkrábka ve Frýdlantě. Právě tak jako jeho bratr Eduard Grégr, tak i Julius Grégr po pádu absolutismu vstoupil do politické činnosti a usiloval o vydání politických novin, což bylo v té době neobyčejně obtížné, neboť tiskový zákon měl v tomto ohledu velmi strohé požadavky. Veliké úsilí Grégrovo mělo kladný výsledek a Grégr dostal koncem roku 1860 koncesi k vydávání a redigování politického deníku Národní listy, které vyšly poprvé 1. ledna 1861. Grégr se stal odpovědným redaktorem. Již v prvním roce se osvědčil jako obratný redaktor a Národní listy získaly nevídanou popularitu. Neohrožené vystupování Julia Grégra způsobilo, že již v říjnu 1861 bylo proti němu zavedeno trestní vyšetřování. Vedle úspěchů ocitly se Národní listy ve značném nebezpečí. Družstvo vydavatelů, které bylo vlastníkem Národních listů, zjistilo, že list je pasivní. Julius Grégr nabídl družstvu, že převezme Národní listy do svého vlastnictví, což Palacký, který byl vedoucím činitelem v družstvu, schválil. Tím se Grégr stal majitelem, vydavatelem a hlavním činitelem ve vydávání Národních listů. Další nebezpečí hrozilo Grégrovi i Národním listům, když Grégr byl 5. června 1862 postaven před soud. Ačkoliv Grégr i jeho obhájce dr. Klaudy se snažili výbornou obhajobou nebezpečí zažehnat, přesto byl Grégr odsouzen nejprve ke čtyřměsíčnímu žaláři, ztrátě doktorského titulu a k zaplacení pokuty. Vrchní zemský soud zostřil trest na desetiměsíční žalář. Národní listy však mohly dále vycházet, poněvadž Julius Grégr je včas převedl na bratra Eduarda Grégra. Liberální názory Julia Grégra a odlišná stanoviska na politické dění vzdalovaly Julia Grégra od politických vůdců národa, Palackého a Riegra.
Julius Grégr se ve vězení dohodl s Vincencem Vávrou o sloučení Hlasu s Národními listy a redaktoři Hlasu Karel Sladkovský, Jan Neruda, Josef Barák a Vincenc i Emanuel Vávrové vstoupili do redakce Národních listů. Národní listy se staly velkým českým demokratickým a liberálním deníkem. Po pádu vlády Schmerlingovy roku 1865 byl Grégr rehabilitován a zvolen za poslance do zemského sněmu. Roku 1867 se zúčastnil Slovanské pouti do Moskvy a roku 1868 podepsal deklaraci.
Roku 1871 za vlády ministerstva Auersperkova nastaly opět ztížené politické poměry. Sedm redaktorů Národních listů bylo odsouzeno do těžkého žaláře a také Grégr byl sedm měsíců ve vyšetřovací vazbě. V roce 1874 došlo k větší diferenciaci v českém politickém životě, což mělo za následek, že vznikla česká národní strana svobodomyslná s Karlem Sladkovským a bratry Grégry v čele. Po smrti Sladkovského se stal Julius Grégr jedním z čelných představitelů strany. Národní strana svobodomyslná pod vedením Julia a Eduarda Grégra dosáhla roku 1889 velkého úspěchu a roku 1891 připravila staročeské straně úplnou porážku. Julius Grégr byl význačným představitelem mladočeské politiky, neohroženým žurnalistou a vytrvalým bojovníkem za obranu státního práva českého.
Do literárního archivu se nedostala celá pozůstalost Julia Grégra a jeho životního díla, Národních listů. Nicméně fragment pozůstalosti, který byl získán usilovnou a vytrvalou snahou literárního archivu, představuje vynikající celek, který osvětluje kulturní a literární děje z druhé poloviny 19. století. Tento fragment má 277 dopisů Jana Nerudy, 36 dopisů Svatopluka Čecha, 51 dopis Gustava Eima, 9 dopisů Karla Tůmy a řadu jiných významných dopisů. Velmi cenná je korespondence Julia Grégra s jeho manželkou Annou, rozenou Hulešovou, která zemřela roku 1876. V této korespondenci vedle dopisů do vězení Juliovi Grégrovi a Julia Grégra z vězení jsou dopisy ze Slovanské pouti a z Nice.
Fragment pozůstalosti byl získán jednak dary, jednak koupí. Největší pozornost věnoval literární archiv tomu, aby získal dopisy Nerudovy Juliu Grégrovi, které se objevovaly v aukcích a které vlastnil vrchní adjunkt čsl. drah Karel Havlíček, který byl druhem Berty Grégrové, manželky MUDr. Prokopa Grégra. Literárnímu archivu se podařilo ještě za života Havlíčkova odkoupit za značné sumy dopisy Nerudovy a zbytek byl získán po smrti Havlíčově roku 1950. Po předání fondu literárnímu archivu PNP byly postupně získávány další přírůstky.
Pozůstalost Julia Grégra je uložena pod různými přírůstkovými čísly v rozmezí 65/40 – 20/83. Tento soupis zachycuje stav fondu k roku 1971 (5 kartónů). Zahrnuje období 1862 - 1931.
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace