Literární archiv Památníku národního písemnictví - Rotnágl Josef

Vyhledávání:
Josef Rotnágl
(1875-1958)
 
Narozen 20. 11. 1875 v   Těšanech u Brna, zemřel 2. 12. 1958 v   Praze. Kulturní pracovník, politik, původně úředník technických služeb pražské obce, v letech 1923 - 1938 náměstek primátora hl. m. Prahy a starosta vnitřní Prahy. Za 1. světové války byl povolán do   Národního výboru, po ní se stal poslancem revolučního Národního shromáždění za Slovensko a členem Klubu slovenských poslanců. Předseda Československé jednoty (od r.1911) a současně čelný funkcionář řady dalších spolků kulturně osvětového nebo podpůrného zaměření (Moravskoslezská beseda, Radhošť, Akademická svépomoc aj.). Jeden z  nejaktivnějších představitelů úsilí o česko-slovenskou vzájemnost, iniciátor a organizátor proslulých Luhačovických slavností v   letech 1908-1913, spoluvydavatel Moravské čítanky a Slovenské čítanky. Publicista zejména v   oblasti problematiky vztahů mezi Čechy a Slováky; této problematice jsou věnovány i jeho dva větší spisy: Kniha Československé jednoty (1925), Češi a Slováci (1945). K   jeho šedesátinám byl vydán sborník studií a vzpomínek, hlavně k   československé otázce, tzv. Rotnáglův sborník (1936).
Fragment Rotnáglovy literární pozůstalosti o rozsahu 14 kartónů je uložen pod   přírůstkovým číslem 25/68. Byl literárním archivem PNP získán od rodiny zemřelého (ing. Lajda, Ružomberok) roku 1968 jako dar, jehož předání zprostředkovala dr. Anna Horáková-Gašparíková. Získaný celek tvoří ve skutečnosti druhou, obsahově méně významnou část literární pozůstalosti Josefa Rotnágla; první část pozůstalosti, týkající se zejména vztahů mezi Čechy a Slováky, byla uložena v   Literárním archivu Matice slovenské v   Martině. Tímto, jinak ne zcela žádoucím rozdělením původního celku bylo splněno přání zesnulého předsedy Československé jednoty i jeho rodiny. Při studiu problematiky, související s   Josefem Rotnáglem, event. při studiu Rotnáglovy osobnosti je tedy třeba počítat s dvěma oddělenými, avšak vzájemně se doplňujícími archivními fondy, slovenským a českým, přičemž v   literárním archivu PNP doplňuje Rotnáglovu pozůstalost do jisté míry i již dříve získaná registratura Československé jednoty.
Získaná část literární pozůstalosti Josefa Rotnágla poskytuje celkem úplný povšechný přehled o mimořádném rozsahu organizační a kulturně politické činnosti Josefa Rotnágla, nepodává však o ní až na některé výjimky hlubší a podrobnější informace. Zejména Rotnáglova činnost v   Československé jednotě a jeho podíl na rozvoji vzájemných česko-slovenských vztahů jsou doloženy značně fragmentárně a nevýmluvně (chybí např. prakticky všechno, co se týká nejvýznamnějšího období činnosti Československé jednoty před   1.   světovou válkou). Naproti tomu jsou poměrně bohatě doloženy některé méně známé oblasti Rotnáglovy rozsáhlé činnosti, především jeho práce ve funkcích, souvisejících bezprostředně s  postavením předsedy Československé jednoty (fragmenty archivů Štefánikovy koleje a Podkarpatoruské studentské koleje v   Praze), jeho práce v   rodáckých a podpůrných spolcích (Moravskoslezská beseda, Radhošť, Akademická svépomoc) a zčásti i jeho činnost vysokého funkcionáře v   pražské obecní správě. Při třídění pozůstalosti bylo vyvinuto úsilí uchovat některé z   těchto vnitřně ucelených organických dokumentárních celků, takže v   jejich jednotlivých oddílech, jak to vyplývá i z   předkládaného inventáře, byly vedle vlastní Rotnáglovy pozůstalosti (v užším slova smyslu) vyčleněny drobnější celky, týkající se činnosti Československé jednoty, činnosti podpůrných zařízení Československé jednoty (Štefánikova kolej, Podkarpatoruská studentská kolej) a činnosti Moravskoslezské besedy. Jen tak bylo možno uchovat celkový přehled o některých významných akcích těchto spolků, na nichž se ing. Rotnágl výrazně podílel a kde přitom jeho osobní a funkcionářský podíl zcela splývají (např. výstava Slovensko a jeho kraj v   Praze, nerealizovaná výstava moravských výtvarníků v   Praze, akce výletů slezských dětí do Prahy, redakční příprava Moravské a Slovenské čítanky atd.). Pozůstalost zahrnuje období 1895 - 1958.
 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace