Literární archiv Památníku národního písemnictví - Hais František

Vyhledávání:
František Hais
(1872-1935)


Narodil se 10. 12. 1872 v Nepomuku, zemřel tragicky 13. 2. 1935 v Praze.
Spisovatel a novinář František Hais, křtěný František Xaver Mikuláš Hais (jeho jméno se vyskytuje též v podobě Frank Heis, Frank Hais, František Hajc), pocházel z rodiny nepomuckého krejčího Václava Haise. Františkova matka Anna byla dcera měšťana Václava Suchého. Rodina se brzy odstěhovala z Nepomuku do Prahy.
Podle rukopisných poznámek Haisova nevlastního syna Emanuela Janského Hais v období od 1. 9. 1879 do 15. 7. 1884 navštěvoval obecnou školu na Vinohradech, v roce 1885 nastoupil na pražskou reálku, na které však z neznámých důvodů vychodil pouze tři třídy. Mezi 1. květnem a 1. srpnem 1894 pracoval jako písař v 3. Feld-Bataillonu. Od 14. 10. 1895 do 2. 2. 1897 byl zaměstnán v účtárně zemského finančního ředitelství v Praze, od 3. 2. 1897 do 19. 1. 1899 v Úrazové pojišťovně dělnické. Od 19. 5. 1899 do 25. 8. 1902 byl kalkulantem a do 30. 6. 1906 kancelářským pomocníkem, resp. oficiantem vrchního zemského soudu v Praze.První sbírka lyriky Život mu vyšla v roce 1905 vlastním nákladem v nakladatelství Eduarda Leschingera v Praze. O rok později vychází v Praze nákladem Svazu českoslovanského studentstva Haisův překlad Lermontovova Démona. V témže roce však básník odjíždí na 17 /?/ let do Ameriky. Patřil společně se Štěpánem Brožem, Janem Vránkem mezi básníky, kteří za války v Americe agitovali pro svobodné Československo.
Jeho působnost v Americe byla spjata s činností Českého národního sdružení, které vzniklo v březnu roku 1915 a které podporovalo český odboj za první světové války. Byl redaktorem deníku Pokrok Západu ve státě Omaha a deníku Spravedlnost v Chicagu, přispíval do Ženských listů, Nových Směrů a dalších časopisů. Zároveň se věnoval zemědělství.
Mezitím v Československu nakladatel Stanislav Minařík vydal v Praze na Smíchově Haisovu v pořadí druhou a poslední sbírku vydanou tiskem, výbor z Haisovy lyriky s názvem Revoluční verše (1919). Do této sbírky jsou zařazeny Haisovy dvě nejznámější básně - persifláž Rakouská hymna a Česká Illiada. Mnoho Haisových básní však bylo publikováno časopisecky.
Po návratu z Ameriky byl krátce živnostníkem, pronajal si malou ledárnu v Kladně. Z finančních důvodů brzy odjíždí na krátkou dobu hospodařit do usedlosti v Senci na Slovensku. Poté se odstěhoval opět do Prahy, kde pracoval jako úředník.
Dne 13. 2. 1935 se v bytě v Lazarské ulici v Praze 3 zároveň se svou ženou Emilií otrávil svítiplynem. Zřejmě šlo o nešťastnou náhodu. Jeho desetiletou /?/ dcerku Jiřinu se ještě podařilo zachránit.
Fragment písemné pozůstalosti Františka Haise, uložený nyní v Literárním archivu Památníku národního písemnictví ve dvou archivních kartónech, se zachoval především díky Emanuelu Janskému, Haisovu nevlastnímu synovi, který ho věnoval archivu Národního muzea. Obsahuje rukopisné knihy veršů připravené k tisku, řadu Haisových básní vydaných časopisecky, rukopisné překlady Schillerových básní a Puškinova Domku v předměstí. Zajímavé jsou Haisovy kresby orientálních vzorů, provedené s geometrickou přesností. Raritou je vysvědčení od hudebního skladatele Karla Kovařovice o Haisově působení v symfonickém orchestru Národopisné výstavy v Praze z roku 1895. Kromě dokladů a několika kusů korespondence jsou tu také fotografie z Haisova života.
Fond je zpracován pod přírůstkovým číslem 115/71 a zahrnuje období 1879 - 1940.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace