Literární archiv Památníku národního písemnictví - Hanzálková Jarmila

Vyhledávání:
Jamila Hanzálková
(1910-1992)


Narozena 26. ledna 1910 v Kamenici nad Lipou, zemřela 3. března 1992 v Počátkách.
Narodila se v krásné krajině Českomoravské vysočiny, která byla po celý život její hlavní inspirací. Matka jí zemřela rok po narození, potom ji vychovávala teta. V letech 1924 - 1929 vystudovala učitelský ústav v Českých Budějovicích a pak vyučovala 17 let na školách ve Včelničce, Žirovnici a Kamenici nad Lipou. Učitelskou dráhu musela opustit pro poruchu sluchu, ale škole zůstala věrná jako vychovatelka ve školní družině. V roce 1949 také založila dramatický soubor Lipka při škole v Kamenici nad Lipou, který vedla téměř do posledních let svého života. Zúčastnila se s ním řady soutěží a festivalů a napsala pro něj většinu svých divadelních her. V roce 1966 jí byl na Šrámkově Písku udělen zlatý Tylův odznak; v roce 1975 dostala titul Zasloužilá pracovnice v kultuře a nedlouho před smrtí jí papež Jan Pavel II. udělil apoštolské požehnání. Pohřbena je na kamenickém hřbitově Brádlo, hrob č. 626; náhrobní kámen má formu psacího pultu.
Jarmila Hanzálková byla významnou organizátorkou kulturního života v obci. Pracovala nejen s dětmi, ale navazovala styk s různými osobnostmi našeho kulturního života, zvala je do Kamenice na besedy a s řadou z nich si korespondovala. Sama také už od mládí publikovala verše, prózu, divadelní hry i články a odborné pedagogické statě. V letech 1974 - 1991 jí vyšly tři básnické sbírky, napsala přes čtyřicet her (zvláště pro děti) a spolupracovala s řadou novin a časopisů (Vlasta, Naše rodina, Lidová demokracie, Jihočeská pravda, Zpravodaj Kamenice nad Lipou) i s rozhlasem. Radovan Lukavský přednášel její verše v pražské Viole, Vítězslav Novák zhudebnil její Štítného kraj.
Literární pozůstalost Jarmily Hanzálkové je uchována jednak ve Vlastivědném muzeu v Kamenici nad Lipou, jednak v literárním archivu Památníku národního písemnictví, kam věnovala vybrané písemnosti ještě za svého života. Tato část jejích písemností je uložena ve třech archivních kartónech pod přírůstkovým číslem 63/86 a zahrnuje období 1941 - 1984.
Obsahuje hlavně korespondenci s významnými osobnostmi české kultury. Byla ve styku s Jaroslavem Seifertem, Františkem Hrubínem, Jarmilou Glazarovou, Františkem Halasem, Ivanem Olbrachtem, Karlem Svolinským, Hermínou Týrlovou, Vilémem Závadou, Radovanem Lukavským atd. Nejvíce je zachována její korespondence s Růženou Naskovou, Miladou Smolíkovou a s pedagogem Ladislavem Švarcem. Ale jsou zde i dopisy světových autorů: Ilji Erenburga, Astrid Lindgrenové, Rameshwari Nehrua.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace