Literární archiv Památníku národního písemnictví - Řezáč Jan (archivář)

Vyhledávání:
JAN ŘEZÁČ
(1930 - 1963)

Narodil se 7. 5. 1930 v Praze, zemřel 27. 7. 1963 rovněž v Praze.
V roce 1932 se jeho rodina přestěhovala na Podkarpatskou Rus do Sevluše. Tam také Jan Řezáč navštěvoval obecnou školu. Prožil zde i okupaci území maďarskou armádou a nucené vystěhování českých rodin zpátky do Čech. Obecnou školu tedy dokončil až v Praze, kam se vrátil roku 1939. Roku 1945 se účastnil spolu s otcem i sestrou bojů květnového povstání. Tyto zkušenosti ovlivnily i jeho povídkovou tvorbu.
Po válce se rodina odstěhovala do Trutnova, kde se jeho otec stal národním správcem. V roce 1946 však otec spáchal sebevraždu.
V roce 1949 v Trutnově Jan Řezáč maturoval. V letech 1949 - 1951 absolvoval dva roky knihovnictví na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V té době už byl po  Praze známým jazzmanem, hrával v dixielandu, kde zpívala i Eva Olmerová (dixielandu, hudby, ale i přátelství s Evou Olmerovou se týkají i některé Řezáčovy povídky a črty).
Od roku 1953 byl Jan Řezáč zaměstnancem muzejního oddělení Památníku národního písemnictví. V letech 1954 - 1957 dokončil dálkově knihovnictví a češtinu na  Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Předložil diplomovou práci Mládež a literatura, která se rovněž nalézá v pozůstalosti.
V Památníku národního písemnictví pořádal řadu výstav a angažoval se i při pořádání Haškovy Lipnice.
Jan Řezáč od vojny trpěl zdravotními potížemi s žaludkem, jícnem a ledvinami, tím se zhoršoval i jeho psychický stav, který ho dohnal až do psychiatrické léčebny. Roku 1963 spáchal sebevraždu skokem z  okna nemocnice, kde se měl doléčit.
Pozůstalost zahrnuje především náčrty povídek, sbírku povídek Jaro 45, jejíž publikování překazila autorova náhlá smrt, a fragmenty románu z prostředí “chuligánů”, který byl psán patrně pod pracovním názvem Kampa. Některé ucelené texty mají charakter deníkových záznamů, a proto jsme je považovali za deník, ač je docela možné, že s nimi měl autor jiný záměr. (Některé záznamy mají totiž na rozdíl od drobných útržků, konceptů a fragmentů mnohých povídek jisté literární kvality.)
Na celém literárním díle Jana Řezáče je vidět vliv Hemingwayova pojetí vyprávění (Řezáčovy literárněvědné poznámky, řazené jako fragmenty studií), ale i vliv Josefa Škvoreckého (jeho již vyšlých Zbabělců) - o tom svědčí dopis Řezáčovy sestry Josefu Škvoreckému, který je rovněž v pozůstalosti zachován.
Fond je uložen v  osmi archivních kartónech pod přírůstkovými čísly 68/66 a 8/97 a zahrnuje období 1945 - 1968.
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace