Literární archiv Památníku národního písemnictví - Řezáč Václav

Vyhledávání:
Václav Řezáč
(1901-1956)

Narodil se 5. 5. 1901 v Praze. Romanopisec, povídkář, fejetonista, filmový scénárista a autor knih pro děti. Prožil proletářské mládí v pražské chudinské čtvrti Na Františku a od   r.   1912 na Novém Městě. Po vystudování reálky v Ječné ulici v   Praze, kde jeho talent podporoval germanista A. Beer, navštěvoval abiturientský kurz při obchodní akademii. V   letech 1920 - 1940 pracoval jako úředník Státního úřadu statistického.
V roce 1923 se oženil. Jeho manželkou se stala spisovatelka Ema Řezáčová, autorka povídek, románů, dramat a filmových scénářů, reagujících často na aktuální společenskou problematiku.
V roce 1940 se stal Václav Řezáč redaktorem Lidových novin, odkud po osvobození přešel do redakce Práce; v letech 1947 až 1948 vedl jednu z tvůrčích filmových skupin na   Barrandově. Od roku 1949 do své smrti byl ředitelem nakladatelství Československý spisovatel. Zemřel 22. 6. 1956 v Praze.
Václav Řezáč patří k předním tvůrcům české socialistické prózy. Ve své tvorbě navázal především na dílo Ivana Olbrachta. V tvůrčím vývoji prošel od psychologického, zpravidla monograficky pojatého románu se zřetelným sociálně kritickým jádrem ke   společenskému románu, který chce podat obraz současnosti především v   její diferenciaci a třídní rozpornosti. Řezáčovy literární začátky ve 20. letech byly poměrně neurovnané. Vedle lyriky (soustředěné do rukopisné sbírky Dech na skle) psal divadelní kritiku a povídky rozmanitého rázu. Už tehdy však vznikl román Větrná setba, zabývající se problémy generace poznamenané válkou. Větrná setba se však od Řezáčova hlavního proudu liší. Tento proud, který začíná v podstatě dětskými romány Kluci, hurá za ním a Poplach v Kovářské uličce, pokračuje psychologickými romány Slepá ulička, Černé světlo a Rozhraní (vrcholný román Rozhraní je věnován vztahu života a umění.) Dále přechází v široce koncipovanou, ale nedokončenou trilogii románů Nástup a Bitva, zachycující obraz společnosti v socialistickém budování. Řezáč zde řeší národnostní otázky a demokratizační a socializační proces v českém pohraničí v letech 1945 - 1948. Román Nástup potom poskytl i mnoho podnětů tzv.   budovatelskému románu. Obě tato díla byla podkladem pro filmový scénář.
Literární pozůstalost Václava Řezáče, uložená v LA PNP, je bohužel rozsahem nevelká a představuje pouze zlomek spisovatelova tvůrčího odkazu. Korespondence je obsahově i rozsahem méně významná; nejcennější součást pozůstalosti tvoří rukopisy románů a povídek, jejich fragmenty a pracovní materiály k těmto dílům. Poměrně bohatě jsou zde zastoupeny výstřižky, týkající se autora a jeho díla z let 1957 - 1978.
Literární pozůstalost Václava Řezáče byla získána od spisovatelovy manželky Emy Řezáčové v roce 1977 a je uložena v pěti archivních kartónech pod přírůstkovým číslem 34/77. Zahrnuje období 1944 – 1978.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace