Literární archiv Památníku národního písemnictví - Havlík Josef

Vyhledávání:
Josef Havlík
(1850-1912)

Prozaik a básník okruhu realistických spisovatelů přelomu století. Narodil se 11. 4. 1850 v  Líchově, zemřel 6. 1. 1912 v  Praze. Pracoval jako úředník, později ředitel hlavní výpravny pražského magistrátu.
Jeho dcera Jožka byla známa jako spisovatelka ženského emancipačního úsilí 20. a 30. let (psala pod pseudonymem J. Havlín). Byla provdána za básníka a spisovatele Jaroslava Kolmana-Cassia.
Spisovatel Josef Havlík publikoval své povídky a humoresky v  řadě časopisů: v  Šotku, České včele, Venkovu, Palečku, Zábavných listech, Máji, Zlaté Praze aj. První práce podepisoval J. Havlík-Líchovský. Některé z  jeho povídek (např. Soud na vsi, Pes a člověk) pozoruhodně kontrastují s  romantizující literaturou českého salonu a maloměsta z  konce 19.  století. Sociálně psychologický přístup k  tématu a nesentimentální zpracování řadí některé jeho prózy k  předním dílům české literatury své doby.
Svou tvorbu vydal J. Havlík v  knihách povídky a humoresky (1889), Z  menšího obzoru (1898); posmrtně vyšly knihy povídek z  ovzduší pražského magistrátu (1918) a Z  vírů i zátiší životních (1916).
J. Havlík je rovněž autorem libreta zpěvohry Kostnice Sedlecká (hudbu napsal O.  Bradáč), již uvedlo v  roce 1905 České národní divadlo v  Brně.
Pozůstalost spisovatele Josefa Havlíka představuje neúplný pramenný materiál ke  studiu jeho díla. Byla získána převážně darem od pozůstalých v  roce 1968 a je uložena kartónech pod různými přírůstkovými čísly v rozmezí 54/67 - 86/94. Zahrnuje období 1860 - 1936.
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace