Literární archiv Památníku národního písemnictví - Hejda a Tuček

Vyhledávání:
Hejda a Tuček
nakladatelství Praha
(1900 - 1929)

Pražské nakladatelství a knihkupectví, antikvariát, komisionářství.
Zakladateli byli v roce 1900 Antonín Hejda a Bedřich Tuček. Ke konci roku 1911 Antonín Hejda z podniku vystoupil a majitelem se stal Bedřich Tuček, kterému intenzivně pomáhal jeho bratr Alois. Ten se podílel na vytváření nakladatelského programu a redigoval nejvýznamnější knižnice. Nejvíce rozvíjelo nakladatelství Hejda a Tuček svoji činnost do konce 1. světové války. Po převratu činnost klesala a koncem 20. let zcela ustala.
Nakladatelská tvorba byla rozptýlena do mnoha oborů. Produkce původní české beletrie nebyla nijak výrazná. Výjimkou byly knihy Antonína Sovy a začínajícího Jaroslava Haška. Převažovala literatura přeložená.
Přední místo mezi knižnicemi zaujímala sbírka kritických úvah Duch a práce (1901 - 1908) a edice beletristické, např. Nová knihovna humoru a satiry (1912 - 1917), kde vyšla díla Jaroslava Haška, Karla Šípka, Honoré de Balzaca, Antona Pavloviče Čechova a jiných autorů. V edici Naše knihy (1900 - 1919) vyšla díla např. Pavly Moudré, Gustava Flauberta, Marka Twaina, Emila Zoly atd.
Vycházela i Knihovnička ruská (1911), Knihovna bulharská (1907 - 1909) a pro děti série Pohádky (1912). Tyto knižnice doplňovala různá souborná vydání, např. Spisy Antonína Sovy, romány J. F. Coopera, spisy R. Kiplinga aj. U čtenářů uspěly také ostatní knižnice, především Ilustrované katechismy naučné (1901 - 1914), Bibliotéka lékařských spisů populárních (1901 - 1920) a Knihovna Komenského (1906 - 1913).
Malými edicemi byly Knihovna z oboru zahradnického (1915 - 1916) a Snůška důležitějších zákonů a nařízení vyhlášených v Republice československé (1920 a 1922). Okrajově vycházely cestopisné průvodce a časopisy Proč žijeme? (1906 - 1910) a Ruch filozofický (1920 - 1921).
Fragment archivu nakladatelství Hejda a Tuček obsahuje několik dokladů (nakladatelských smluv) a korespondenci přijatou (Adolf Černý, Jiří Guth-Jarkovský, Václav Hladík, Miloš Maixner, Pavla Moudrá, Jaroslav Skácel, Josef Wenig a další).
Převážnou část písemnosti získal literární archiv Národního muzea v roce 1949. Fond je uložen v jednom archivním kartónu pod přírůstkovými čísly 382/39, 176/40, 217/49, 27/51 a 23/85. Zahrnuje období 1900 - 1930.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace