Literární archiv Památníku národního písemnictví - Sellner Karel

Vyhledávání:
Karel Sellner
(1873-1955)

Narodil se 23. října 1873 v Daliměřicích u Turnova, zemřel 26. února 1955 v Mladé Boleslavi.
Jeho otec byl železničním úředníkem na různých místech, nejdéle rodina žila v Turnově a v Bakově nad Jizerou. Měl celkem devět dětí, z nichž tři zemřely malé. Obecnou a měšťanskou školu navštěvoval Karel Sellner v Turnově v letech 1879 - 1888, potom byl přijat na učitelský ústav v Hradci Králové. Zde na něho měli velký vliv profesoři Adolf Černý, Vojtěch Lešetický, Josef Letošník, Emanuel Miřiovský, Jan Duchoslav Panýrek a Raimund Vychodil. Maturoval v roce 1892 a pak učil na několika obecných školách na    Mnichovohradištsku (Loukovec, Násedlnice, Březovice, Kněžmost, Bakov nad Jizerou). Kromě zkoušek způsobilosti pro obecné a měšťanské školy absolvoval i kursy hry na housle, kreslení, chemie a polního hospodářství. 29. listopadu 1902 se oženil se Zdeňkou Hankovou z    Březovic; 9. prosince 1906 se jim narodil syn Karel.
Již jako mladý učitel se Karel Sellner zapojil do veřejného života, byl členem a funkcionářem mnoha spolků, pořádal přednášky a zajímal se o regionální historii. Zvláště aktivně se věnoval práci v učitelské jednotě Budeč v Mnichově Hradišti a v jejím literárním odboru, kde k jeho předním spolupracovníkům patřil učitel z Bosně Josef Aleš-Lyžec.
20. července 1916 narukoval do armády a až do konce první světové války sloužil u různých útvarů v    Maďarsku a na albánské frontě. I toto období využil k důkladnému poznání těchto krajů a ke své literární tvorbě.
Po návratu z války byl 1. září 1919 učitelstvem zvolen okresním školním inspektorem v Mladé Boleslavi. V této funkci se zasloužil o zlepšení sociálního postavení učitelstva, o stavbu nových školních budov a zvláště o rozvoj vlastivědné práce na Mladoboleslavsku. Našel zde řadu obětavých spolupracovníků, k nimž mj. patřili univ. prof. dr. Josef V. Šimák, PhDr. Rudolf Turek, prof. Ferdinand Strejček, Zdeněk Kamper, Čeněk Novotný, Václav Kozák, Josef Vojáček. Zvláště rozsáhlá byla jeho činnost přednášková, kterou konal jako předseda okresního osvětového sboru. Velké zásluhy si získal rovněž jako předseda okresní péče o mládež a funkcionář dalších sociálních organizací. V této činnosti pokračoval i po    odchodu do důchodu 28. února 1934.
Publikovat začal Karel Sellner již jako začínající učitel. Desítky článků otiskl v Mladoboleslavských listech, Rodném kraji a v jiných regionálních novinách a časopisech, přispíval i do časopisů pedagogických. Kromě zpráv o soudobém životě a o učitelských a sociálních otázkách se soustředil na regionální vlastivědné články a studie. Brzy začaly vznikat i jeho první samostatné publikace. Byly většinou osvětového zaměření (Popis okresu mnichovohradišťského - s mapou, 1906, O vzniku a vývoji poddanství českého lidu - pod pseudonymem Karel Franta, 1909, 2. vydání 1911, První lidé v Čechách - s Eduardem Štorchem, 1910, Obrazy ze slovanského pravěku, 1912), další následovaly po vzniku ČSR (Památce bratra legionáře Aloise Štorcha z Nové Vsi u Bakova, 1919, Jablkynice, 1925, Podolec, 1926, Rok na vsi, 1927, Čechy a Lužice, 1932).
Karel Sellner se uplatňoval i jako obratný redaktor několika almanachů (Vlastivědný sborník okresu mladoboleslavského, 1920, Kronika školství okresu mladoboleslavského, 1923 Dějiny obcí okresu mladoboleslavského, 1933), některé statě z nich vyšly i jako zvláštní otisky (Svátky a slavnosti našeho lidu, 1920, 2. vydání 1929, Geologický nástin Boleslavska, 1922, Povrch okresu, 1923, Umění v pravěku, b.d.). Vysoké úrovně dosáhl vlastivědný časopis Boleslavan (1926 - 1941), který Karel Sellner založil a po mnoho let redigoval.
Některé náměty z minulosti kraje zpracoval Sellner ve svých historických povídkách a románech. Sem patří Bohdar, 1924, 2. vydání 1972 pod názvem Osudná věštba, Poslední, 1928, Václav Vrba, 1930, Tajemný rytíř (zdramatizoval Vlastimil Říha), 1931, Z    Bezdězských lesů (povídky Rychtář Ješek a Daliboh z Myšlína), 1932, Tři bratři z Mydlovaru, 1934, Petrovský, 1946. Obsáhl v nich krajové náměty od pravěku do 18. století. Z albánského pobytu čerpají námět knihy V tajemné zemi, 1925, a Pohádky májových večerů, 1925. Pod pseudonymem Karel Boleslavský vyšla rozmnoženě jeho trilogie her pro děti Do otroctví - Utečenci - Opět svobodni. V rukopise zůstaly pohádky, velká sbírka pověstí a několik historických povídek a dalších prací (Baron Uzda, Brouček, Doktor čaroděj, Formani, Proroctví, V soumraku a temnu, Vánoční povídky, Zakletá víska, Železnice).
Práce Karla Sellnera byla mnohokrát oceněna již za jeho života časopisecky i na    veřejných oslavách. K jeho 75. narozeninám v roce 1948 vyšel samostatně sborníček, který redigovali Václav Kozák a Čeněk Novotný. 20. října 1968 byla odhalena pamětní deska na    domě v ulici Boženy Němcové v Mladé Boleslavi, kde Karel Sellner žil.
Písemnou pozůstalost Karla Sellnera opatroval po jeho smrti syn Karel Sellner ml. Později se rodina rozhodla uložit písemnosti v literárním archivu Památníku národního písemnictví, kam byly postupně v letech 1976 - 1984 předány. Pozůstalost tvoří osobní a rodinné doklady, bohatá korespondence (Josef Aleš-Lyžec, Vojta Beneš, Josef Svatopluk Machar, František Rajtr, Eduard Štorch, Antonín Tomíček). Velmi zajímavá je korespondence rodinná (zvláště důležitá a rozsáhlá z let první i druhé světové války), rukopisy a otisky publikovaných i nepublikovaných prací Karla Sellnera a další materiál cenný pro dějiny celé oblasti Pojizeří a pro dějiny pedagogiky. V rodině zůstal pouze pětidílný rukopis rodinné kroniky a několik krasopisných opisů děl Karla Sellnera, které většinou doplňoval vlastními kresbami a po přepisu i sám svázal.
Literární pozůstalost Karla Sellnera je uložena ve 32 archivních kartónech pod přírůstkovými čísly 60/76 a 26/84. Zahrnuje období 1801 – 1968.
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace