Literární archiv Památníku národního písemnictví - Herbenová Bronislava

Vyhledávání:
Bronislava Herbenová
(1861-1942)

Narodila se 20. 10. 1861 v Brně, zemřela 7. 3. 1942 v Praze.
Prozaička, překladatelka, redaktorka, pracovnice skautského a charitativního hnutí.
Literární činnost zahájila překlady ruských realistických autorů. Přeložila a vydala Ruské byliny. Spolupracovala s časopisem Čas. Pomáhala s jeho administrativou, redigovala Ženskou hlídku, od roku 1901 v Besedách Času vedla Dětský koutek – vycházely zde její povídky a pohádky pro mladé čtenáře. V roce 1907 uspořádala antologii Dětský koutek, která je rozdělena do tří dílů podle toho, jak starým dětem jsou texty určeny. Výchovné činnosti se věnovala také v rámci skautského hnutí – měla velké zásluhy na jeho rozvoji u nás, v roce 1922 uspořádala a vydala Příručku dívčího skautingu. Zabývala se otázkou postavení ženy v rodině a společnosti, zúčastnila se kongresu Mezinárodní aliance za volební právo žen.
Byla dcerou brněnského buditele Viléma Foustky, který vlastnil tiskárnu a podporoval kulturní aktivity na Moravě. Později se přestěhovala do Prahy. Pobývala také často v Hostišově u Tábora. V roce 1892 se provdala za Jana Herbena, spisovatele, novináře, zakladatele a hlavního redaktora (1886 - 1915) časopisu Čas, s nímž měla tři syny – Prokopa, Jiřího a Ivana. Ivan byl novinář, redaktor, za války působil v odboji. Emigroval do USA, pracoval ve Svobodné Evropě a pokračoval v redaktorské práci. Napsal monografii o Janu Herbenovi.
Největší část pozůstalosti tvoří korespondence přijatá, zejména dopisy rodinných příslušníků (manžela, synů a dalších příbuzných – Drtinových, Foustkových atd.), spisovatelky Gabriely Preisssové a jiných osobností. Mezi kondolencemi k úmrtí Jana Herbena jsou zachovány mimo jiné i telegramy T. G. Masaryka a E. Beneše. Z dalších jednotlivin jsou zajímavé písemnosti dokumentující kontakty s H. Benešovou, J. Heroldem, J. S. Macharem, A. Masarykovou, J. Sukem, P. Šámalem, V. Tillem a A. M. Tilschovou. Odeslaná korespondence se ve fondu téměř nevyskytuje, až na výjimečně zachované koncepty dopisů. Korespondence dále dokumentuje její činnost ve skautském hnutí a v sociální oblasti (Československý červený kříž apod.).
Ve fondu je uložen i deník Bronislavy Herbenové z let 1898 - 1899 s přípisky z pozdějších let. Jsou zde také vzpomínky na bratra Zdeňka a jiné drobné vzpomínkové texty, které mohly sloužit jako podklad pro povídkovou tvorbu. Z dalších textů jmenujme báseň Kus nitra a fragment baladického textu. Dále se ve fondu nachází rukopis překladu bylin a starynky Ptáci i s jedním knižním vydáním překladu Ruských bylin s poznámkami Bronislavy Herbenové.
Literární archiv Národního muzea získal pozůstalost Bronislavy Herbenové v roce 1950 od rodinných příslušníků (212/50 a 224/50). Fond, který obsahuje písemnosti z let 1872 až 1942, není příliš obsáhlý, je uložen v pěti kartonech. V současné době se nachází v Literárním archivu Památníku národního písemnictví, byl zpracován pod přírůstkovým číslem 224/50.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace