Literární archiv Památníku národního písemnictví - Hněvkovský Vojtěch

Vyhledávání:
Vojtěch Hněvkovský
(1808-1890)

Narodil se 16. října 1808 v Žebráce, zemřel 13. května 1890 v Mutějovicích.
Byl syn básníka Šebestiána Hněvkovského. Po studiích na pražském akademickém gymnáziu studoval v Praze theologii a byl 22. listopadu 1831 vysvěcen na kněze. Působil v duchovní správě na různých místech na Křivoklátsku a Rakovnicku a posléze byl farářem v Mutějovicích.
Vojtěch Hněvkovský si přinesl z domova vlastenecké zanícení, nevěnoval se však literatuře jako jeho otec, ale drobné vzdělávací práci mezi venkovským lidem. Přátelské styky s Karlem Amerlingem a Filipem Stanislavem Kodymem přivedly jej k úvahám i praktickým snahám o hospodářské povznesení českého venkova, které viděl v účasti drobných podnikatelů na dolování na Kladensku a v rozvoji rakovnického chmelařství.
Po smrti svého otce Šebestiána převzal Vojtěch Hněvkovský větší část otcovy pozůstalosti. Některé rukopisy rozdal na památku jednak svým synovcům, jednak otcovým přátelům. Podstatná část pozůstalosti zůstala však v jeho rukou. Věnoval ji později i se svými vlastními písemnostmi Národnímu muzeu v Praze. Při pořádání písemné pozůstalosti Vojtěcha Hněvkovského byly z této pozůstalosti vyřazeny rukopisy Šebestiána Hněvkovského a byly připojeny k fondu jeho pozůstalosti.
Písemná pozůstalost Vojtěcha Hněvkovského byla zpracována jako samostatný fond. Je uložena pod více přírůstkovými čísly v rozmezí 28/05 – 105/89. Tento soupis zachycuje stav fondu k roku 1978 (11 kartónů). Zahrnuje období 1814 – 1890.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace