Literární archiv Památníku národního písemnictví - Holzbach Antonín

Vyhledávání:
Antonín Holzbach
(1874-1959)

Narodil se 12. dubna 1874 v   Kroměříži, zemřel 2. ledna 1959 v   Praze. Zakladatel Výstřižkového novinářského archivu redaktora Antonína Holzbacha, který je uložen v   literárním archivu Památníku národního písemnictví, byl jedním z   členů pokrokového hnutí let devadesátých - Omladina. Pro svou činnost byl   roku 1894 odsouzen do vězení na 1 a 1/2 roku. Trest si odpykal na Borech. Po návratu z   věznice pokračoval ve své činnosti redaktorské. Bylo to ovšem spojeno s   velkými obtížemi, protože zůstaly v   platnosti pětileté následky trestu, t.j. nesměl být ani odpovědným redaktorem ani vydavatelem časopisu. Za   soudničky a „náladové“ lokálky dostával jen malé honoráře. K   redakční práci a publikování musel vždy mít fingovaného redaktora. Tímto způsobem pokusil se vydávat měsíčník Konec století. Ke spolupráci se přidal Stanislav Kostka Neumann. Ač byl mezi mladými zájem, přece jen neměl časopis dlouhého trvání. Pak se stal redaktorem karlínského velkého měsíčníku Stráž pod Vítkovem, v   němž se mu podařilo rozbít politické pozice Staročechů. Vybojoval poslanecký mandát pro dr. Kaizla a snažil se prosadit i mandát Jakuba Arbesa. Pak byl i krátký čas (5 dní) v   Národní politice. Dál byl redaktorem týdeníku okresů Přerova, Hranic a Valašského Meziříčí. Po neshodách s   fingovaným redaktorem odešel do   Kroměříže, kde roku 1898 založil dvakrát v   týdnu vycházející Moravský obzor, který vycházel 12 roků. V   té době zasáhl činně do hnutí Mladé Moravy. Pro politické třenice přešel s   časopisem do Vídně, kde jej vydával pod titulem Vídeňský obzor. Roku 1911 vstoupil jako politický redaktor pro zahraniční věci do redakce úředních Pražských novin. V   roce 1918 byl přeložen do ČTK, kde pracoval na reorganizaci bývalého k. k. Korrespondenzbureau. Roku 1919 byl povolán do ministerstva sociální péče k   vybudování a vedení tiskového a informačního oddělení. Pak pracoval v   redakci týdeníku Role a nakonec Národních listů.
Zasloužil se o slovanskou turistiku, zvláště svou revuí Slovanská turistika. Sepsal také několik obšírných průvodců po Moravě, Lipsku aj. Přeložil také od Jiřího Samarova Plevno, román z   balkánských bojů let sedmdesátých (1913). Na penzi pracoval na svém výstřižkovém archivu.
Výstřižkový archiv je uložen v 230 archivních kartónech pod přírůstkovým číslem 82/83. Obsahuje bohatý materiál z   dob Omladiny (číslo 55 - 64), bohatý materiál místopisný ČSR (číslo 210 - 261). Bohatě je také zastoupen místopis např. Jugoslávie (číslo 262 - 274) a i jiný materiál politický, kulturní a hospodářský. Sbírka zahrnuje období 1874 – 1959.
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace