Literární archiv Památníku národního písemnictví - Hůlka Jaroslav

Vyhledávání:
Jaroslav Hůlka
(1899-1924)


Narodil se 17. 1. 1899 ve Volyni. Básník, prozaik. Studoval reálku v  Písku, později Vyšší průmyslovou školu v  Brně, kde maturoval roku 1919. Poznal proletářské prostředí a dělnické hnutí na Brněnsku; střídal nejdříve různá zaměstnání, byl dělníkem, kamelotem, novinářem, až posléze zakotvil jako úředník Státních drah (působil ve Strakonicích, Klatovech a Českých Budějovicích). Zemřel 4. 5. 1924 ve Volyni.
Od studentských let v  Písku psal verše, později hlavně prózu. První své práce tiskl v  ostravském Dělnickém deníku, brněnské Rovnosti, později v  časopisech Cesta, Host, Červen, od roku 1922 v  Rudém právu, Proletkultu a Komunistickém kalendáři. Stal se brzy stoupencem zásad proletářského umění. Nejbližšími druhy se mu stali J. Wolker a A. M. Píša; spolu s  nimi byl od roku 1922 členem Devětsilu.
Literární pozůstalost Jaroslava Hůlky je torzem; vzácně je zde zastoupena přijatá korespondence, ačkoliv je nepochybné, že Hůlka, který nežil v  Praze, udržoval se svými literárními přáteli jakož i redakcemi převážně písemný styk. Obsáhlejší je část Hůlkových vlastních rukopisů, jsou zde jeho studentské prvotiny básnické i některé práce prozaické. Fragment Hůlkovy rukopisné pozůstalosti byl získán koupí v  letech 1973 - 1975 z  majetku Aloise Hůlky (bratra) a Kláry Ognarové-Hůlkové, vdovy po Jaroslavu Hůlkovi.
Z  této pozůstalosti bylo již čerpáno pro posmrtné edice a výbory, neboť za Hůlkova života byly vydány pouze dvě sbírky povídek Prokletí lidé (1922) a Vrah (1923). Z  časopiseckých otisků a rukopisů uložených v  pozůstalosti vycházeli všichni editoři Hůlkova díla (A. M. Píša, A. Hůlka, M. Heřman, M. Novotný), kteří vytěžili vše podstatné, co v  první edici z  roku 1925 Přátelé a smíření zůstalo stranou pozornosti. Nejobsáhlejší výbor publikovaných i nepublikovaných Hůlkových prací připravil Miroslav Heřman pod názvem Červené jaro (Čs. spisovatel, 1956). Neotištěny zůstaly jen některé studentské verše a drobné fragmenty Hůlkových próz. Rozsáhlejší torzo románu Válka vydal Miroslav Novotný roku 1960.
Součástí Hůlkovy literární pozůstalosti se stala i přijatá korespondence Aloise Hůlky, Kláry Hůlkové a Lubomíra Páska, která se vztahuje k  osobnosti a dílu Jaroslava Hůlky, jakož i osobní a rodinné fotografie a neobsáhlý soubor výstřižků, většinou z  období po roce 1945. Literární pozůstalost Jaroslava Hůlky je uložena v 6 archivních kartónech pod různými přírůstkovými čísly v rozmezí 143/73 - 20/75. Zahrnuje období 1899 - 1973.
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace